Johann Wolfgang von Goethe
Biografie / Výtvarné umění / Poezie
*28.8.1749 (Frankfurt nad Mohanem) – †22.3.1832 (Výmar), německý básník, spisovatel a učenec, vůdčí osobnost německé klasiky. Od roku 1775 žil ve Výmaru, působil ve službách sasko-výmarského vévody Karla Augusta. V literatuře pěstoval všechny žánry, věnoval se malířství, teorii umění a přírodním vědám. Do literatury vstoupil anakreontskými básněmi (Neue Lieder – Nové písně). Autorem dramatů (Gól z Berlichingen, Egmont, Clavigo, Urfaust), básní (Prométheus) a románu Utrpení mladého Werthera, který vyvolal mimořádný ohlas. Po příchodu do Výmaru zastával státní a hospodářské organizační funkce, věnoval se přírodním vědám. Dlouhotrvající tvůrčí krizi překonal během pobytu v Itálii (1786–1788), kdy se seznámil s antickou a renesanční kulturou a přiklonil se k ideálům harmonie a humanismu (dramata Ifigenie na Tauridě, Torguato Tasso, básně Římské elegie). Ohlasy francouzské revoluce zpracoval v parafrázi humoristicko-satirického eposu Reinecke Fuchs (Lišák Ferina). Nejplodnějším údobím literární činnosti jsou léta přátelství s F. Schillerem v letech 1794–1805 (balady Král duchů, Čarodějův učeň, idyla Heřman a Dorotea, romány Víléma Meistera léta učednická, Viléma Meistera léta putovní, Spřízněni volbou). Tvorba obou spisovatelů z této doby je označována jako výmarský klasicismus. V závěru života Goethovo dílo vrcholí v poezii (Západovýchodní divan, Elegie z Mariánských Lázní) a zejména v básnickém dramatu Faust, na němž pracoval téměř 60 let. V postavě Fausta obšírně postihl smysl lidského života v neustálém hledání pravdy a vyzdvihl poznávací a tvůrčí síly člověka, zpracoval tu rovněž mnoho vědeckých, filozofických, politických a mravních poznatků své doby. V oblasti přírodních věd jsou historicky cenné jeho studie o morfologii rostlin a živočichů a polemika s Newtonovou optikou (Farbenlehre - Nauka o barvách). Goethovy filozofické přírodovědné názory vycházely z opozice vůči osvícenskému mechanicismu a nesou výrazné rysy panteismu. Goethe mnohokrát pobýval v Čechách, zejména v západočeských lázních, stýkal se s českými vědci (J. Dobrovský, J. E. Purkyně). Jeho básnické a dramatické dílo (Faust) inspirovalo mnohé umělce (L. van Beethoven, J. Brahms, P. I. Čajkovskij, H. Berlioz, Ch. F. Gounod, E. Delacroix).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
19. 4. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: Adalbert Matkowsky, aforismus, Albert Bassermann, Albert Schweitzer, Alfréd Fuchs, Andrej Dmitrijevič Gončarov, Anna Kolárová-Manetínská, Anthony Ashley Cooper, Arnošt Vilém Kraus, balada, Carl Friedrich Zelter, Caspar David Friedrich, Caspar Friedrich Wolff, Charlotte von Stein, Danie Chodowiecki, dějiny umění, drama, dramatické jednoty, Eduard Vojan, Egon Günther, Erik Adolf Saudek, estetika, Eugene Delacroix, Faust, fenomén, Fjodor Fjodorovič Komissarževskij, Friedrich Gottlieb Klopstock, Friedrich Schiller, Friedrich Schlegel, George Eliot, Gérard Nerval, Goethova skalka, Hana Kvapilová, Hana Maciuchová, Hana Šrámková, Heinrich Leopold Wagner, Herbert Beerbohm Tree, hymnus, Ifigenie, Ivan Jakovyč Franko, Jakub Seifert, Ján Blaškovič, Jan Evangelista Purkyně, Jiří Bittner, Joachim Johann Winckelmann, Johann Friedrich von Cottendorf Cotta, Johann Heinrich Wilhelm Tischbein, Johann Heinrich Wilhelm Tischbein, Johann Peter Eckermann, Josef Fischer, Josef Jungmann, Karel August, Karel Dostal, Karel Šimanovský, Karl Philipp Moritz, Käthe Dorsch, klasicismus, kosmopolitismus, Ladislav Boháč, Lamoral Egmont, Lilith, literární druhy, Luděk Munzar, Ludwig van Beethoven, makrosvět a mikrosvět, Marie Bečvářová, Marie Bittnerová, Max Reinhardt, Miroslav Slach, Modest Petrovič Musorgskij, německá klasická filozofie, německá literatura, německé divadlo, Nikolaj Alexandrovič Cholodkovskij, okultismus, osud, Otokar Fischer, Otomar Krejča, Otýlie Sklenářová-Malá, panteismus, Pavol Hviezdoslav, Petr Haničinec, Pierre-Jean David d'Angers, Rahel Varnhagen von Ense, rozpor, Rudolf Deyl starší, Rudolf Havel, Růžena Nasková, Samuel Bredetzky, sentimentalismus, Sophie Schröder, symbol, Theo Otto, Thimigové, Thomas Carlyle, Thomas Mann, Václav Voska, Valentin Ferdinandovič Asmus, Valpurgina noc, výmarské divadlo, Walt Whitman, Weimar, Wilhelm von Humboldt, William Shakespeare, Wolfgang Langhoff, xenie, Zlatomír Vacek.
