Friedrich Schiller
Biografie / Dramatici / Poezie
[Šiler], *10.11.1759 (Marbach am Neckar) – †9.5.1805 (Výmar), celým jménem Johann Christoph Friedrich von Schiller, německý básník a dramatik, spolu s J. W. Goethem nejvýznamnější představitel tzv. německé klasiky. Vedle lyrické a dramatické tvorby psal i významná díla teoretická. Jeho literární počátky ovlivnilo hnutí Sturm und Drang, dále Ch. F. D. Schubart, 1739–1791, a F. G. Klopstock. Schubartova povídka K historii lidského srdce se stala podkladem pro dramatickou prvotinu Loupežníci. Následujícími dramaty Spiknutí Fieska v Janově a Úklady a láska vrcholilo a končilo hnutí Sturm und Drang. Drama Don Carlos o svobodě smýšlení tvoří přechod ke klasickému období tvorby, které je charakterizováno teoretickými úvahami o vztahu svobody individua i národa a významnými estetickými a etickými studiemi ná základě Kantovy filozofie – Briefe über die ästhetische Erziehung des Menschen (Dopisy o estetické výchově člověka), Über naive und sentimentale Dichtung (O naivním a sentimentálním básnictví) aj. Jejich význam spočívá ve zdůraznění zušlechťujícího vlivu umění a krásna na cestu člověka ke svobodě a humanismu. Do tohoto období spadá i navázání úzkého kontaktu s J. W. Goethem, jehož plodem byly známé básně a balady (Rukojmí, Potápeč, Ibykovi jeřábi, Píseň o zvonu). Historická, estetická a etická studia se promítají do tzv. klasického období tvorby, kdy vznikala jeho nejzávažnější dramata Valdštejn, Marie Stuartovna, Panna orleánská, Vilém Tell, Messinská nevěsta a fragment Dimitrij.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 6. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: Adalbert Matkowsky, Akakij Alexejevič Chorava, Albrecht z Valdštejna, Alexandr Abramovič Anikst, Alois Wachsmann, Antonín Marek, August Wilhelm Iffland, Bogumil Dawison, drama, dramatické jednoty, Dušan Skokan, Eduard Vojan, Elo Romančík, estetika, Firmin Gémier, František Xaver Krumlovský, Friedrich Ludwig Schröder, George Cosbuc, Gérard Nerval, Héró a Leandros, Immanuel Kant, Irena Kačírková, Ivan Luťanský, Jan Evangelista Purkyně, Jan Nepomucen Kamiński, Jena, Jiří Štěpnička, Joachim Johann Winckelmann, Johann Friedrich Ferdinand Fleck, Johann Friedrich von Cottendorf Cotta, Johann Heinrich von Dannecker, Johann Wolfgang von Goethe, Josef Balvín, Josef Jungmann, Judit Samojlovna Glizerová, Karel August, Karel Hlušička, Karel Ignác Thám, Karel Šimanovský, klasicismus, Klaus Kinski, kosmopolitismus, Ladislav Frej, Ludwig Devrient, Ludwig van Beethoven, Marie Bittnerová, Marie Brožová, Marija Nikolajevna Jermolovová, Matthias Langhoff, Miloš Nedbal, Naděžda Gajerová, německá literatura, německé divadlo, Novalis, Oto Ševčík, Otto Hradecký, Otýlie Sklenářová-Malá, pantun, Pavel Stěpanovič Močalov, Pavol Hviezdoslav, Peter Zadek, Pierre-Jean David d'Angers, rakouské divadlo, Růžena Nasková, Samuel Bredetzky, Sophie Schröder, Štefan Halás, Štefan Petrák, Sturm und Drang, Svatopluk Skopal, Tell, Thimigové, Thomas Carlyle, Tommaso Salvini, Ukrajinské národní divadlo, Václav Vydra, Valentin Ferdinandovič Asmus, Vera Ivlianovna Andžaparidze, Vilém Grau, výmarské divadlo, Weimar, Wilhelm von Humboldt, Wolfgang Langhoff, xenie.
