Friedrich Schlegel

Biografie / Filozofie / Publicistika

*10.3.1772 – †12.1.1829, německý kritik, filolog a filozof, teoretik romantismu. Bratr Augusta Wilhelma Schlegela. Původně klasicistní filolog, spatřoval ve starořeckém básnictví ztělesnění svého estetického ideálu. Koncem 90. let formuloval programové ideje jenského kruhu rané romantiky. Vydával spolu s A. W. Schlegelem časopis Atheneum (1798–1800), v němž bojovali za nové romantické umění, jehož vzor spatřovali v Dantovi, Shakespearovi, Cervantesovi a Goethovi. V letech 1802–1804 vydával v Paříži časopis Evropa, prodchnutý ideou jednoty evropské kultury. Původně stoupenec francouzské revoluce a republikánství, kolem roku 1808 se obrátil ke katolicismu, přesídlil do Vídně, kde se stal profesorem univerzity. Od roku 1809 působil ve službách rakouského státu a spolupracoval s Metternichem. Duchem romantického historismu jsou proniknuty jeho Dějiny staré a nové literatury, v nichž usiluje o postižení jednotlivých individuálních národních celků. Mezi jeho další díla patří Philosophie der Geschichte (Filozofie dějin), Philosophie der Sprache und des Wortes (Filozofie řeči a slova). V těchto dílech podrobil kritice zejména německý klasický idealismus. Dílem Von der Sprache und Weisheit der Inder (O jazyce a moudrosti Indů) se stal zakladatelem studia sanskrtu a srovnávací jazykovědy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 1. 2009
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anthony Ashley Cooper, apollinský a dionýský princip, August Wilhelm Schlegel, Friedrich Schleiermacher, jazyková typologie, Joachim Johann Winckelmann, Karl Wilhelm Friedrich Solger, německá literatura, Novalis, prozřetelnost, William Shakespeare, zážitek.