[Vitmen], *31.5.1819 – †26.3.1892, americký básník, prozaik a novinář. Jeden ze zakladatelů moderního amerického básnictví (navazovalo na něj zvláště hnutí tzv. chicagské renesance v 10. až 20. letech 20. století). Průkopník volného verše a iniciátor tzv. civilizační poezie s velkým ohlasem v evropské humanistické poezii.
Básnické dílo tvoří zejména sbírka
Stébla trávy, od 1. vydání v roce 1855 mnohokrát rozšiřovaná. Whitman vychází z myšlenkových podnětů 19. století (
J.W.Goethe,
T.Carlyle,
R.W.Emerson) a v nepravidelných kadencích a v nejrůznějších stylech (zpěv, deklamace, kázání) vyjadřuje prožívání básnického subjektu v konkrétní smyslovosti a tělesnosti (
Zpěv o mně). Spolu s tím jsou zachycovány i nejrůznější momenty života a práce amerického lidu, zejména v době občanské války Severu proti Jihu (oddíl
Rány na buben). Básnická vize celé Ameriky vyúsťuje v ideály utopické demokracie, všelidského bratrství a kosmické lásky. Humanistickému ideálu demokracie jako všestranného rozvoje osobnosti jsou věnovány eseje
Vyhlídky demokracie ,vzpomínky na občanskou válku zachycují prózy
Příkladné dny.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
25. 1. 2006
Autor: -red-
