Weimar

[vajmar], Výmar – město v Německu

v Durynsku na řece Ilm; 64361 obyvatel (2005). Průmysl strojírenský (zemědělské stroje), jemné mechaniky, elektrotechnický, hračkářský, nábytkářský, polygrafický, stavebních hmot. Vědecké výzkumné ústavy, vysoké školy, archív, muzea, divadlo. Zámek (18.–19. století), paláce, kostely a jiné architektonickým památky. Poblíž lovecký zámek Belvedér a barokní zámek Tiefurt. Výmar poprvé připomínán 975; sídlo hrabat z Výmaru. Kolem 1250 založena osada, 1348 udělena městská práva. 1372 se Výmar se svým okolím stal součástí panství Wettinů, od 1485 rezidenčním městem durynské linie rodu. Do 1918 hlavním městem vévodství (od 1815 velkovévodství) Sasko-Weimar-Eisenach. Od po1.18. století a zejména za vlády velkovévody Karla Augusta (1757–1828, vládl od 1815) se Výmar stal kulturním střediskem Německa. Ve městě působili například J. S. Bach, J. W. von Goethe

, F. von Schiller

, F. Liszt

, R. Wagner

, R. Strauss

. Roku 1860 zde byla založena umělecká škola, 1919 škola uměleckých řemesel spojená s Bauhausem. Za 1. světové války byl Výmar střediskem revolučního hnutí mládeže. Po únorové revoluci 1918 zasedal ve Výmaru první parlament německé republiky (viz též výmarská republika). Roku 1920 se stal hlavním městem Durynska. V letech 1937–45 byl nedaleko Výmaru nacistický koncentracní tábor Buchenwald. V únoru 1945 bylo město částečně poškozeno anglo-americkým náletem. Po válce začala obnova historických památek a nová výstavba. Roku 1953 ve Výmaru založeno národně výzkumné a památkové středisko pro studium klasické německé literatury.