Ludwig van Beethoven

Biografie / Skladatelé

[Bétóven, béthófen], *16. nebo 17.12.1770 (Bonn, Německo) – †26.3.1827, německý skladatel. Jeden z nejvýznamnějších světových hudebníků. Narodil se v Bonnu, od roku 1792 žil ve Vídni. Od třiceti let trpěl ušní chorobou, jejímž následkem kolem roku 1819 zcela ohluchl. Přesto v té době složil svá vrcholná díla (Missu solemnis, 9. symfonii, poslední smyčcové kvartety). Beethovenovo dílo dovršuje i překonává hudební klasicismus. V první tvůrčí periodě (do roku 1802) navázal zvláště na J. Haydna a W. A. Mozarta, v dalším vývoji dospěl k novátorské stylové syntéze, jíž naznačil i základní směr instrumentální hudbě 19. století. Byl ovlivněn idejemi osvícenství a francouzské buržoazní revoluce konce 18. století, jež nalezly výraz zvláště v 3. symfonii Eroice, Fideliovi, Egmontovi a v 9. symfonii, kde Beethoven postuluje volnost, rovnost a bratrství jako příkaz všemu lidstvu. Vpád těchto revolučně humanistických idejí do klasického stylu vedl k tvarové i zvukové monumentalizaci hudební formy, k její individualizaci a k uvolňování tradičního sonátového tvaru. Z rozsáhlé tvorby mají největší význam skladby instrumentální: 9 symfonií (1. C dur, 2. D dur, 3. Es dur Eroica, 4. B dur, 5. c moll Osudová, 6. F dur Pastorální, 7. A dur, 8. F dur, 9. d moll se závěrečným sborem na Schillerovu Ódu na radost), 5 koncertů klavírních (C dur, B dur, c moll, G dur, Es dur), houslový koncert D dur a trojkoncert pro klavír, housle a violoncello C dur. Z komorní tvorby můžeme uvést např. 16 smyčcových kvartetů (zvláště 6 kvartetů op. 18, 3 kvartety věnované ruskému vyslanci A. K. Razumovskému, 5 posledních kvartetů), dále kvintety, smyčcová i klavírní tria a další díla, 32 klavírních sonát (c moll Patetická, As dur se smutečním pochodem, cis moll Quasi una Fantasia, zvaná Měsíční svit, C dur Valdštýnská, f moll Appassionata, B dur Hammerklavier), 33 variací na téma valčíku A. Diabelliho pro klavír, 10 houslových sonát (F dur Jarní, A dur Kreutzerova), 5 sonát pro violoncello a jiné skladby. Z vokální tvorby Missa solemnis, písně (cyklus Vzdálené milé), úpravy anglických, irských, skotských a waleských lidových písní. Z hudebně dramatické tvorby je to opera Fidelio, balet Stvoření Prométheova, scénická hudba (ke Goethovu Egmontovi). S hudebně dramatickou oblastí souvisejí předehry (Leonora I., Leonora II., Leonora III., Egmont, Coriolan). Beethoven několikrát navštívil české země (Prahu, Teplice, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Hradec u Opavy) a Slovensko.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 3. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexander Wheelock Thayer

, Annie Fischerová, Anton Bruckner, Anton Diabelli, Anton Schindler, Antonín František Bečvařovský, Antonio Salieri, Artur Rubinstein, Artur Schnabel, Arturo Benedetti Michelangeli, Arturo Toscanini, bagatela, Barbora Srncová, Beno Blachut, Bernard Haitink, Breitkopf und Härtel, Bronistav Huberman, Byron Janis, Carl Czerny, cavatina, Charles Munch, Christian Gottlob Neefe, Clara Schumann, Claudio Arrau, Daniel Barenboim, Emerich Gabzdyl, Erich Kleiber, Ernst Bücken, Eugen d'Albert, Felix von Weingartner, Ferdinand Laub, František Lauska, František Rauch, Friedrich Gulda, fuga, Gary Oldman, Gustáv Papp, Hans Knappertsbusch, Henryk Szeryng, Hermann Abendroth, Hermann Deiters, hudba, Isabella Rossellini, Ivan Moravec, Jan Erml, Jan Kubelík, Jan Malík, Jan Nepomuk Kaňka, Jan Racek, Jaroslav Ulrych, Johann Emanuel Schikaneder, Johann Georg Albrechtsberger, Johann Wolfgang von Goethe, Johannes Brahms, Josef Jelínek, Josef Páleníček, Josef Svoboda, Joseph Joachim, Jozef Kazimierz Hofmann, Julius Katchen, klasicismus, Kurt von Fischer, Ladislav Zelenka, Leopold Koželuh, Luboš Ogoun, Marián Lapšanský, Marie Podvalová, menuet, německá hudba, Oldřich Filipovský, Olga Paršová-Zikešová, Otto Erich Deutsch, Otto Jahn, Otto Klemperer, Pavel Vondruška, píseň, Pražské jaro, Robert Casadesus, Rodolphe Kreutzer, Rudolf Firkušný, Rudolf Serkin, Salvatore Vigano, scherzo, Sergej Vasiljevič Rachmaninov, skleněná harmonika, Smetanovo kvarteto, španělská hudba, Svjatoslav Richter, symfonie, Václav Krumpholz, Václav Neumann, vídeňská škola, Vladimir Davidovič Aškenazy, Walter Gieseking, Wilhelm Backhaus, Wilhelm Furtwängler, Wilhelm Kempff.