Německo

Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Oficiální název státu: Spolková republika Německo – SRN (Bundesrepublik Deutschland – BRD).
Rozloha: 357 581 km².
Počet obyvatel:  83 190 556 (30.9.2020).
Hustota zalidnění: 233 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): spolková republika (1955).
Členství v některých mezinárodních organizacích: OSN, EU, NATO, G-7, OECD.
Správní členění: 16 spolkových zemí – Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Svobodné hanzovní město Brémy, Hamburk, Hesensko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko,  Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Sársko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Durynsko.
Hlavní město: Berlín, 3 669 491 obyvatel, dříve Bonn 329 673 (31.12.2019).
Jiná města (počet obyvatel k 31.12.2019): Hamburk  (1 899 160), Mnichov  (1 484 226), Kolín nad Rýnem (1 087 863), Frankfurt nad Mohanem  (763 380), Essen (582 760), Dortmund (588 250), Stuttgart (635 911).
Nejvyšší hora: Zugspitze 2 962 m.
Významné řeky (jezera): Dunaj 2 850 km, Rýn 1 326 km, Labe 1 165 km; Bodensee 538 km².
Hlavní etnické skupiny: Němci 91,5 %, Turci 2,4 %, Asiaté 2,3 %, Afričané 2,1 %, ostatní 1,7 %.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,2 % (2019).
Úřední jazyk: němčina.
Gramotnost: > 99 %.
Náboženství: protestanti 24,9 %, římští katolíci 27,2 %, muslimové 3,2 %, bez vyznání 38,8 %.
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 německá marka (DEM) = 100 feniků).
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, intenzivní zemědělství, obchod, finance.
HDP na 1 obyvatele:  47 377 USD.

Ve starověku bylo území dnešního Německa osídleno keltskými a germánskými kmeny, které Římané v 1. století př. n. l. vytlačili za řeku Rýn. Po pádu Západořímské říše zde vznikla 4 kmenová vévodství – Sasko, Bavorsko, Durynsko a Alamanie. V 8. století je Karel Veliký připojil k franské říši a zavedl zde křesťanství, v roce 962 se území stalo součástí svaté říše římské. Expanzivní politika a boje s papeži oslabovaly centrální moc, světští a duchovní feudálové si zachovávali právo volby panovníka. Po vymření rodu Štaufů došlo k faktickému rozpadu Německa na několik stovek feudálních států různého významu i velikosti. Roku 1438 byl německým králem zvolen Albrecht II. z rodu Habsburků, tento rod pak stál v čele říše až do jejího zániku roku 1806. Roztříštěnost svazku prohloubilo reformační hnutí, které se šířilo od 16. století. Třicetiletá válka způsobila úpadek říše. Postupně rostl význam Pruska, které vzdorovalo habsburské převaze. Po napoleonských válkách klesl počet německých států na 37, roku 1815 vytvořily pod vedením Rakouska Německý spolek. Během revoluce roku 1848 se objevily požadavky na sjednocení území. Soupeření Pruska a Rakouska vyvrcholilo v roce 1866 válkou, která vedla k poklesu významu Rakouska, zániku Německého spolku a vytvoření Severoněmeckého spolku pod pruským vedením. Prusko v čele s kancléřem Bismarckem sjednotilo jednotlivé německé státy, po vítězství nad Francií roku 1871 bylo vyhlášeno Německé císařství. Po porážce v první světové válce svrhla monarchii revoluce a byla založena demokratická Výmarská republika. Důsledky válečných reparací a hospodářská krize pomohly v roce 1933 k moci nacistům v čele s Adolfem Hitlerem. Roku 1939 zahájilo Německo druhou světovou válku, po porážce v roce 1945 byla země roku 1949 rozdělena na Spolkovou republiku Německo – SRN (západní Německo) a Německou demokratickou republiku – NDR (východní Německo). Západní Německo v roce 1949 vstoupilo do NATO, roku 1958 se stalo zakládajícím členem EHS. Po pádu komunismu byly oba státy roku 1990 opět sjednoceny.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 6. 2024
Autor: mim

Odkazující hesla: Aalen, Alexej Georgijevič Javlenskij, Alsace, Altena, Ansbach, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Artur Rubinstein, Augšpurk, Bad Hersfeld, Bad Salzuflen, Bádensko-Württembersko, Barbara Issa Wagnerová, Bayreuth, Bergen, Beuronská škola, Bielefeld, Bizonie, Bodamské jezero, Bogdan Filov, Bořek Zeman, Borkum, Braunschweig, Chemnitz, Chiemsee, Compiègne, Continental-Gummi Werke AG, Corvey, Cuxhaven, Datteln, Dessau, Detmold, Die Neue Sezession, Dinu Lipatti, Döbeln, Döffingen, Dollart, Dortmund, Dreieich, Dresdner Bank AG, Duisburg, Düren, Durynský les, Düsseldorf, Eder, Eider, Eifel, Elmshorn, Emden, Ennepetal, Eschweiler, Essen, Ettlingen, fa Eduard Friedmann, Fehmarn, Fehrbellin, Fellbach, féma, Finsterwalde, Forbach, Francký Jura, franská říše, František Anýž, Freiberg, Friedrichshafen, Frísko, Frísové, Fulda, Fürth, Gaggenau, Ganderkesee, Garbsen, Geislingen an der Steige, Gelsenkirchen, Gernrode, Gevelsberg, Gladbeck, Göppingen, Goslar, Gotha, Göttingen, Greifswald, Grimmen, Gummersbach, Gütersloh, Haarst, Halle an der Saale, Haltern, Hamburk, Hameln, hannoverský kůň, Haut-Rhin, Heinsberg, Helmstedt, Hennebersko, Herborn, Herne, Hiddensee, Hildesheim, Hof, Holštýnsko, Horní Falc, Höxter, Hunsrück, Idar-Oberstein, Ilmenau, Ingolstadt, Iserlohn, italské výtvarné umění, Jena, Johann Fischbach, Johannes Rau, Josef Brunner, Jura, Kamp-Lintforf, Karel Krautgartner, Karlsruhe, Katzenbuckel, Kempen, Kerpen, Koblenz, Kolín nad Rýnem, Königssee, Königsstuhl, Krefeld, Laacher See, Lage, Lahn, Lampertheim, Langen, Leinfelden-Echterdingen, Leverkusen, Limburg an der Lahn, Lippe, Lippe, Lippstadt, Lipsko, Lübben/Spreewald, Lübeck, Ludwigsfelde, Lužičtí Srbové, Maintal, Mannheim, marocké krize, Meiningen, Memmingen, Meschede, Mettmann, Minden, Míšeň, Mnichov, Monheim, Mosela, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, Mulde, Münster, Nasavsko, Neckar, Neuss, Nordhausen, Nördlingen, norický kůň, Norimberk, Oberammergau, Offenburg, Oppenheim, Paderborn, Parchim, Paříž, pasivní rezistence v Německu 1923, Peine, Pirmasens, Pirna, Poel, Porýní, Porýní-Falc, Potsdam, Potsdam, pravěké umění, předrománské výtvarné umění, Radeberg, rakouské výtvarné umění, Regensburg, Reichenau, Remagen, Reutlingen, Řezná, Rheinberg, Riesa, Rodgau, románské výtvarné umění, Rossbach, Rostock, Rostock, Rothenburg ob der Tauber, Ruhr, Rujana, rusko-britské smlouvy, Rýnsko-hernský průplav, Saar, Saarbrücken, Sangerhausen, Sársko, Saská Kamenice, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Sasko-Lauembursko, Sasko-Meiningen, Sauerland, Schaumburg, Schaumburg-Lippe, Schleswig, Schmalkalden, Schneeberg, Schwabach, Schwäbisch Gmünd, Schwäbisch Hall, Schwerin, Schwerte, Seevetal, Severní Porýní-Vestfálsko, Severomořsko-baltský průplav, Severotyrolské Alpy vápencové, Sigmaringen, Sindelfingen, Šlesvicko, Soest, spolková země, spolkový stát, šrotový tisk, Stahlhelm-Bund der Frontsoldaten, Stassfurt, Steinheim an der Murr, Straubing, Strausberg, Stubbenkammer, Stuttgart, Suhl, Svobodné hanzovní město Brémy, terorismus, Teutonia, Thale, Torgau, Trier, Trizonie, Tübingen, Tuttlingen, Ummanz, Unna, Václav Bláha, velká koalice, Vianden, Viernheim, Vladimír Boudník, Vladimir Davidovič Aškenazy, Vladimir Horowitz, Voerde (Niederrhein), Východofríské ostrovy, Waren, Warnow, Warstein, Wedel (Holstein), Weiden in der Oberpfalz, Weil am Rhein, Weimar, Weinheim, Weisse Elster, Werl, Werne, Wesel, Wiesbaden, Wilhelm Kempff, Wilhelm-Pieck-Stadt Guben, Witten, Wittenberge, Wolfen, Wolfenbüttel, Wolfsburg, Worms, Západní Berlín, Zeitz, země, Žitavsko, Zittau, Zwickau.