Vladimir Davidovič Aškenazy

*6.7.1937, ruský

klavírista a dirigent. Jeden z nejznámějších pianistů druhé poloviny dvacátého století a přední představitel ruské klavírní školy. Narodil se v dnešním Nižním Novgorodě. Jeho rodina se roku 1940 přestěhovala do Moskvy, byla však o rok později kvůli německé

invazi evakuovaná. V roce 1943 se vrátila do Moskvy a žila zde dlouhou dobu v mizerných materiálních podmínkách. Zato se však Vladimirovi dostalo vynikajícího hudebního vzdělaní. Jeho velký talent byl brzy rozpoznán a od osmi let studoval klavír

u Anaidy Sumbatyan na střední hudební škole. Poté se jeho učitelem stal Lev Oborin na moskevské konzervatoři. Svého prvního velkého úspěchu v klavírní hře se Aškenazy dočkal, když v roce 1955 získal druhé místo v Chopinově

soutěži ve Varšavě. O rok později zvítězil v soutěži královny Alžběty v Bruselu. Světový věhlas získal především na svém americkém turné roku 1957. V roce 1961 se oženil s islandskou klavíristkou Thorunn Johannsdottir. Roku 1962 znovu triumfoval v Čajkovského

soutěži v Moskvě. Přestože byl miláčkem impozantního sovětského hudebního systému, emigroval v roce 1963 na západ. Nejprve do Velké Británie

a posléze na Island

. Roku 1978 se usadil se svou ženou a dítětem ve švýcarském

Lucernu. Po svém odchodu z Ruska se stal jedním z nejvyhledávanějších umělců. Věnoval se koncertování v největších světových hudebních střediscích a rozsáhlé tvorbě nahrávek, z nichž mnohé byly vysoce oceněny. Působil nejen jako sólista, ale také jako komorní hráč ve spolupráci například s Itzhakem Perlmanem či Pinchasem Zukermanem. Od sedmdesátých let je Aškenazy činný i jakožto dirigent. Dosáhl vedoucích funkcí u Philharmonia Orchestra, Royal Philharmonic Orchestra, Cleveland Orchestra a Deutsches Symfonie-Orchester Berlin. Mimoto působil příležitostně například s Berliner Philharmoniker, Boston Symphony Orchestra či Philadelphia Orchestra. V roce 1998 přijal místo šéfdirigenta České filharmonie

. Přestože se dnes věnuje převážně dirigentské profesi, srdce milovníků hudby si získal především jako klavírista. Je poněkud odlišný od většiny svých kolegů z ruské klavírní školy. Jeho hra není typická robustností a hlučností, nýbrž ušlechtilou jemností a delikátností. Užívá vynikající techniku senzitivním a lyrickým způsobem a bývá také kritikou ceněn pro svou nevšední muzikalitu. Aškenazyho repertoár je velmi široký. Inklinuje nejvíce k typicky romantickým

skladatelům, především k Chopinovi, Schumannovi

a Rachmaninovovi

. Stejně dobře však hraje díla Beethovena

, Mozarta

či Prokofjeva

. Jistý hudební kritik kdysi okomentoval Aškenazyho produkci slovy: "On hudbu neinterpretuje, nýbrž vydechuje."