Worms

Města a obce

Město v Německu v Rýnsku-Falci, na Rýnu, 81457 obyvatel (2005). Průmysl chemický (barvy a laky), strojírenský, nábytkářský, potravinářský, vinařství. Říční přístav. Muzeum, galerie, vysoká škola. Katedrála a jiné architektonické památky. Původně keltská osada Borgetomagus, ovládnutá germánskými Vangiony, v 1. století v její blízkostí založeno Civitas Vangionum, římský kastel a od 2. století město. Ve 4. století založeno biskupství. Od roku 413 centrum říše Burgundů, po roce 436 ovládnut Alamany, od roku 496 součást franské říše. Patřil k významným obchodním střediskům, v 11. století se formoval jako jedno z nejstarších německých měst. Roku 1073 podpořili obchodníci a řemeslníci z Wormsu císaře Jindřicha IV. proti wormskému biskupovi a obdrželi za odměnu 18.1.1074 řadu svobod, kolem roku 1080 se město opevnilo hradbami. Další privilegia získalo od panovníků sálské dynastie v letech 1106–1107 (nejstarší cechovní privilegium ve střední Evropě) a 1114. Roku 1076 na synodě ve Wormsu začal boj o investituru (sesazení papeže Řehoře VII.), který zde byl ukončen roku 1122 wormským konkordátem. Worms byl jednou z opor panovnické moci Štaufů, kteří mu roku 1184 potvrdili městská práva. Roku 1254 spoluzakladatel rýnského spolku, v letech 1431–1432 wormské povstání. Ve Wormsu se konala řada říšských sněmů, na sněmu v roce 1521 byl vyhlášen wormský edikt proti M. Lutherovi. Od 16. století hospodářská stagnace. Město poškozeno za války o dědictví falcké. Roku 1801 sekularizace biskupství a Worms byl připojen k francouzskému císařství. Od roku 1816 součást Hesensko-Darmstadtska, v 2. polovině 19. století industrializace. Od roku 1871 součást Německa.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Fridrich Karel von Erthal, Martin Luther.