Germáni

Příslušníci indoevropské skupiny kmenů sídlících v severní, západní a střední Evropě, z nichž pocházejí dnešní Němci, Holanďané, Vlámové, Angličané, Norové, Islanďané, Dánové a Švédové. Souhrnné označení pro jazykově příbuzné starověké kmeny, doložené od doby železné na severu střední Evropy a ve Skandinávii. Geograficky se dělili na pět skupin: na Germány 1. mezi Rýnem, Mohanem a Vezerou (Batavové, Chattové, Cheruskové). 2. na pobřeží Severního moře (Chaukové, Anglové, Frísové). 3. od středního a horního Labe po Odru (Svébové, Markomani, Kvádové, Langobardi, Semnoni). 4. mezi Odrou a Vislou (Vandalové, Rugiové, Burgundi, Gótové). 5. ve Skandinávii (Svioni, Gautové). Většinou usedlí zemědělci (ječmen, žito, oves, len, konopí), někteří kočovní pastevci. Výrobci železa, zpracování drahých kovů, tkalcovství hrnčířství. Kmeny se dělily na rody. Od začátku našeho letopočtu je doloženo užívání runového písma. Ve 3.–4. století docházelo ke vzniku kmenových svazů (Frankové, Alamani, Sasové), později i prvních státních útvarů (durynská říše). Od 2. století př.n.l. vedly různé germánské kmeny války s římskou říší.