Porýní

Rýnsko, Rheinland – historická oblast v Německu ve střední a dolní části povodí Rýna. Ve starověku osídleno keltskými (Ardenové) a germánskými (Treverové) kmeny, v 1. století zde Římané vytvořili hraniční pásmo (limes ). Římské tábory se staly středisky městské civilizace (Augusta Treverorum – Trevír, Colonia Agrippina – Kolín nad Rýnem, Mogontium – Mohuč). Ve 3. století vpády Franků a Alamanů, začátkem 5. století zde vytvořili říši Burgundi (střediskem Worms). V průběhu 5. století bylo Porýní ovládnuto ripuárskými Franky a připojeno k franské říši. Od 9. století součást Lotrinska. V raném středověku se hospodářskými centry Porýní stala biskupství; evropský význam měla obchodní cesta procházející Porýním do Itálie (rýnská „popská cesta" ). Do 12. století se v Porýní vytvořily feudální celky (rýnská Falc, Nasavsko, Jülich, Berg, Kleve, arcibiskupství kolínské, mohučské a trevírské). Od 11. století rozvoj měst (komunální hnutí); 1254 a 1341 byly založeny rýnské městské spolky, které byly nezávislou politickou, hospodářskou a vojenskou silou. Za třicetileté války nastal hospodářský pokles. Od 17. století bylo Porýní pod kulturním vlivem Francie. 1793–1794 a 1795–1797 probíhalo revoluční protifeudální hnutí, inspirované francouzskou revolucí a usilující o vytvoření republiky (mohučská republika, cisrýnská republika). Mírovými smlouvami z Campoformia (1797) a Lunéville (1801) připadlo levobřeží Rýna (později i některé oblasti na pravém břehu) Francii. Na vídeňském kongresu 1814–1815 získalo větší část Porýní Prusko. 1848–1849 bylo Porýní jedním z center dělnického hnutí. Po 1. světové válce se v Porýní projevily separatistické tendence, podporované francouzskou buržoazií (rýnská republika, falcká republika). V roce 1945 bylo Porýní rozděleno mezi země Severní Porýní-Vestfálsko a Rýnsko-Falc.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 4. 2016
Autor: -red-

Odkazující hesla: Champagne, italské výtvarné umění, předrománské výtvarné umění, Prusko.