Porýní

Rýnsko, Rheinland – historická oblast v Německu

ve střední a dolní části povodí Rýna

. Ve starověku osídleno keltskými

(Ardenové) a germánskými (Treverové) kmeny, v 1. století zde Římané vytvořili hraniční pásmo (limes

). Římské tábory se staly středisky městské civilizace (Augusta Treverorum – Trevír, Colonia Agrippina – Kolín nad Rýnem, Mogontium – Mohuč). Ve 3. století vpády Franků

a Alamanů

, začátkem 5. století zde vytvořili říši Burgundi

(střediskem Worms). V průběhu 5. století bylo Porýní ovládnuto ripuárskými Franky a připojeno k franské říši

. Od 9. století součást Lotrinska

. V raném středověku se hospodářskými centry Porýní stala biskupství; evropský význam měla obchodní cesta procházející Porýním do Itálie (rýnská „popská cesta"

). Do 12. století se v Porýní vytvořily feudální celky (rýnská Falc, Nasavsko, Jülich, Berg, Kleve, arcibiskupství kolínské, mohučské a trevírské). Od 11. století rozvoj měst (komunální hnutí

); 1254 a 1341 byly založeny rýnské městské spolky, které byly nezávislou politickou, hospodářskou a vojenskou silou. Za třicetileté války

nastal hospodářský pokles. Od 17. století bylo Porýní pod kulturním vlivem Francie. 1793–1794 a 1795–1797 probíhalo revoluční protifeudální hnutí, inspirované francouzskou revolucí

a usilující o vytvoření republiky (mohučská republika, cisrýnská republika). Mírovými smlouvami z Campoformia (1797) a Lunéville (1801) připadlo levobřeží Rýna (později i některé oblasti na pravém břehu) Francii. Na vídeňském kongresu 1814–1815 získalo větší část Porýní Prusko. 1848–1849 bylo Porýní jedním z center dělnického hnutí. Po 1. světové válce se v Porýní projevily separatistické tendence, podporované francouzskou buržoazií (rýnská republika, falcká republika

). V roce 1945 bylo Porýní rozděleno mezi země Severní Porýní-Vestfálsko

a Rýnsko-Falc

.