západořímská říše

Státní útvar vytvořený roku 395 rozdělením římské říše mezi syny císaře Theodosia I. Velikého

. Vládu v západořímské říši obdržel Honorius

. Sídelním městem západořímská říše bylo zprvu Mediolanum (dnešní Milán

), od začátku 5. století Ravenna

. Na rozdíl od východořímské říše

procházela západořímská říše hlubokým ekonomickým úpadkem, který zasáhl hlavně města, obchod a peněžnictví. Převaha venkova s rostoucí naturální výměnou, rozklad místní správy a náboženské a sociální konflikty v řadě oblastí způsobily pokles císařské moci a obranyschopnosti státu. Západořímská říše byla stále závislejší na germánských žoldnéřských skupinách, jejichž někteří vůdcové zaujímali rozhodující místa i na císařském dvoře (Stilicho

, Odoaker

). Na začátku 5. století vznikla na území západořímské říše první germánská králbvství (Vandalů

a Vizigótů

), která ještě formálně respektovala svrchovanost císaře. V polovině 5. století odrazila západořímská říše nápor Hunů

(roku 451 na Katalaunských polích), ale nebyla již schopna zabránit dalšímu hromadnému usazování germánských kmenů v provinciích (Anglosasové, Ostrogóti). V roce 476 sesadil Odoaker posledního západořímského císaře Romula Augustina

a zmocnil se Itálie. Západořímská říše přetrvávala ještě do roku 480 v Dalmácii a do roku 486 v severozápadní Galii. Viz také Syagriovo království

.