Bavorsko

Místa a oblasti

Německy Bayern – spolková země v jihovýchodní části Německa u hranic s ČR. Má rozlohu 70547 km², 10,90 milionu obyvatel (údaj z roku 1980), spolkové město Mnichov. Členitý povrch na jihu s nejvyšší horou Německa Zugspitze, 2962 m n.m., v Severních Alpách vápencových. Pahorkatiny a hornatiny (Bavorský a Hornofalcký les) podél Dunaje a jeho přítoků. Průmysl strojírenský, elektrotechnický, automobilový, letecký, hutní, textilní, sklářský, keramiky, potravinářství, ropy, pivovarnický, energetiky. Intenzívní zemědělství (obilí, cukrová řepa, brambory, chmel, zelenina, chov prasat, skotu). Příznivá dopravní situace. Rozvinutý turistický ruch. – Bavorsko se zformovalo v 1. polovině 6. století jako kmenové vévodství pod vládou Agilolfingů

. Kontinuita se starořímským provinciálním osídlením se udržela zejména v oblasti Řezna, které bylo do 12. století hlavním městem země. V 6.–8. století z východu tlak Avarů a Slovanů. Kolem roku 739 kodifikováno bavorské právo (Lex Bawariorum) a založeno první biskupství (Řezno, Salcburk, Pasov, Freising). V roce 788 zbavil Karel Veliký vévodu Tassila III. vlády a začlenil Bavorsko do franské říše. Bavorsko tvořilo jádro východofranské říše, bavorská šlechta a klérus zahájily v 9. století expanzi na východ (boje s Velkou Moravou). V 1. polovině 10. století dočasně obnovena suverenita Bavorska, od roku 947 bylo Bavorsko součástí římskoněmecké říše. Největší územní rozsah Bavorska byl dosažen po roce 952. V letech 1070–1180 patřilo Bavorsko Welfům (1139–1156 Babenberkům), od roku 1180 (formálně až do roku 1918) Wittelsbachům. Od roku 1214 v rodové unii s Falcí. V roce 1255 rozdělili Wittelsbachové Bavorsko na Horní (spojené s Falcí) a Dolní. Mocenská expanze bavorských Wittelsbachů nastala za císaře Ludvíka IV. Bavora. V 15. století bylo Bavorsko rozděleno na čtyři vévodství se sídly v Mnichově, Landshutu, Ingolstadtu a Straubingu. Větší část Bavorska sjednotil Albrecht IV. Moudrý (landshutská válka v letech 1503–1505). Maximilián I. nastolil v zemi absolutismus a prosazoval reformaci, za třicetileté války získal od císaře kufiřtský hlas (1623) a Horní Falc. Maximilián II. Emanuel a Karel VII. Albert podporovali protihabsburskou politiku Francie, Karel VII. Albert se pokusil získat vládu v Čechách. Za napoleonských válek připojen k Bavorsku Norimberk, Ulm, Augšpurk, Bayreuth a další území, v roce 1806 bylo Bavorsko prohlášeno za království. Suverenitu Bavorsko ztratilo opět roku 1871 přičleněním k německému císařství pod vedením Pruska. V roce 1918 vyhlášena republika, v roce 1919 Bavorská republika rad, po jejím potlačení součástí Německa. Po 2. světové válce součástí (bez Falce) americké okupační zóny, od roku 1949 součást SRN.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 6. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Ansbach

, Augšpurk, Bamberg, Bavoři, Bavorská republika rad, bavorské selské povstání 1705-1706, Bayreuth, české výtvarné umění, Chiemsee, Erlangen, franská říše, Fridrich I. Barbarossa z dynastie Štaufů, Fürth, Garmisch-Partenkirchen, Guntharius Vintíř, Gustav II. Adolf, Hochstädt an der Donau, Hof, Horní Falc, Ingolstadt, Karloman, kurfiřti, Lindau (Bodensee), Memmingen, Mnichov, Nába, Německo, Nordgau, Nördlingen, Norimberk, Oberammergau, Pasov, Regensburg, Rothenburg ob der Tauber, Schwabach, Straubing, Tyrolsko, Weiden in der Oberpfalz, Welfové, Zlatá stezka.