Napoleon I. Bonaparte

Biografie / Vojenství

*15.8.1769 – †5.5.1821, původním jménem Napoleone Buonaparte, v letech 1804 až 1814 a v březnu až červnu 1815 byl francouzským císařem. Pocházel z korsické šlechtické rodiny Bonaparte, v roce 1785 nastoupil službu ve francouzské armádě. Za francouzské revoluce

byl stoupencem republiky, neúspěšně se snažil prosadit na Korsice proti separatistickému hnutí Paoliho. V prosinci 1793 se zasloužil o dobytí Toulonu a byl jmenován brigádním generálem. Sblížil se s představiteli Direktoria, v březnu 1796 na Carnotův návrh jmenován velitelem italské armády. Na jaře 1796 porazil Rakušany u Lodi a dobyl Milán, vítězstvím u Rivoli 14.1.1797 donutil Rakousko k uzavření míru a získal zároveň pověst neporazitelného vojevůdce. V období let 1798 až 1799 vedl tažení do Egypta. Neúspěchy Direktoria (porážky v Itálii a Německu) mu umožnily uskutečnit státní převrat 9. až 10.11.1799 (18. až 19. brumaire). Podle nové ústavy 13.12.1799 byl jmenován prvním konzulem, dne 4.8.1802 pak doživotním konzulem. Zprvu upevňoval republiku, v letech 1800 až 1801 obnovil systém měřeno na servery „sesterských republik“ v Itálii, reorganizoval státní správu, vybudoval „Velkou armádu“ (Grande Armée). Osobní diktatura přerostla v roce 1804 ve vyhlášení císařství. Díky vítězným válkám značně rozšířil území císařství a získal Francii převahu nad státy západní a střední Evropy. Porážkou ve válce s Ruskem 1812 začal rozpad císařství Napoleona I. Vstup vojsk protifrancouzské koalice do Paříže v roce 1814 donutil Napoleona I. vzdát se trůnu. Byl poslán do vyhnanství na ostrov Elbu. Znovu se zmocnil francouzského trůnu 1815 („sto dní“). Po porážce u Waterloo se 22.6.1815 vzdal trůnu podruhé. Poslední roky života strávil jako zajatec Britů na Ostrově svaté Heleny.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 7. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Achille Charles Léon Victor Broglie

, Ajaccio, Andoche Junot, Andorra, Andreas Hofer, Arcole, Aspern, Asturie, Auerstedt, Auguste Frédéric Louis Viesse de Marmont, Auguste Wilhelmine Amalie Luise, Banque de France, Bayonne, Belgie, Berlínský dekret, bitva národů, bitva u Aspernu, bitva u Bailénu, bitva u Bereziny, bitva u Borodina, bitva u Budyšína, bitva u Jeny a Auerstedtu, bitva u Malojaroslavce, bitva u pyramid, bitva u Wagramu, Bonaparte, bonapartismus, bonapartisté, Borodino, Bratislavská mírová smlouva, Burgos, Ça ira, Campoformio, Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, Charles Percier, Châtillon-sur-Seine, Christian Kurt von Haugwitz, cisalpinská republika, cispadánská republika, Compiègne, Constantin Franfois Volney, direktorium, Drážďany, Egypt, Emmanuel Joseph Sieyès, Ferdinand VII., Francie, François Joseph Lefebvre, francouzský revoluční kalendář, František II., Fridrich Vilém, Friedrich Dohna-Schlobitten, Friuli, Gérard Christophe Michel Duroc, Gerhard Johann David von Scharnhorst, Guillaume Marie Anne Brune, Győr, Hamburk, Hans Christoph von Gagern, Henri Benjamin Constant de Rebecque, hrabě Federico Confalonieri, ideologie, ilyrské provincie, Istrijský poloostrov, Itálie, Janov, Jean Denis Lanjuinais, Jean Etienne Marie Portalis, Jean François Aimé Dejean, Jean Lambert Tallien, Jean Victor Moreau, Jena, Jeróme Bonaparte, Jerzy Kawalerowicz, jezuité, Joachim Murat, Johann Amadeus Franz von Thugut, Josef Bonaparte, Joséphine Beauharnaisová, Karel IV. Španělský, Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, kontinentální blokáda, kontinentální systém, Landsturm, Lazare Nicolas Marguerite Carner, Leandro Fernández de Moratín, Leontij Leonjevič Bennigsen, Ligny, Lipsko, Lodi, Lombardie, Louis Adolphe Thiers, Louis Antoine Fauvelet de Bourrienne, Louis Bonaparte, Louis Mathieu Molé, Louis-Charles-Antoine Desaix de Veygoux, Lucca, Lucien Bonaparte, Ludvík XVIII., Malta, Manuel de Godoy, Marengo, mediatizace, Mexiko, Michail Illarionovič Kutuzov, Michel Ney, Moravské pole, Napoleon II., Napoleon III., Napoleonovo tažení do Ruska, napoleonské války, Neapol, Neipperg, Nikita Michajlovič Muravjov, Norsko, Oldenbursko, osvobozenecká válka, Parma a Piacenza, Paul François Jean Nicolas vikomt de Barras, Peru, Pierre François Charles Augereau, Pierre Louis de Roederer, Piombino, Polsko, Pravdinsk, Prusko, Radovan Lukavský, rakouské císařství, restaurace Bourbonů ve Francii, Rusko, Rusko-francouzská válka 1812, rýnský spolek, schönbrunnský mír, sedmá velmoc, Smolensk, Španělsko, stodenní císařství, Stralsund, Švýcarsko, Tadeusz Kościuszko, Toskánsko, Trentino-Alto Adige, tylžský mír, Udine, Umbria, Varšavské knížectví, Velká armáda, Velká francouzská revoluce, Wagram, Waterloo.