Radovan Lukavský

Biografie / Herectví / Vzdělávání

*1.11.1919 (Praha, Československo) – †10.3.2008 (Praha, Česká republika), významný český filmový, televizní a divadelní herec a pedagog. Pocházel z hluboce věřící, poměrně chudé dělnické rodiny (otec byl truhlářský mistr, matka se věnovala ochotnickému divadlu). Studoval na arcibiskupském gymnáziu, které musel z finančních důvodů opustit. Studia dokončil na reálném gymnáziu v Českém Brodě (1938) a poté se zapsal na studium češtiny a francouzštiny na filozofické fakultě Karlovy univerzity (měl v úmyslu stát se středoškolským profesorem). Po uzavření vysokých škol nacisty pracoval jako telegrafista na nádraží v Pečkách, v roce 1940 začal studovat na pražské konzervatoři a ve druhém ročníku již působil v divadélku Větrník (pod pseudonymem Karel Janota). Tento druhý rozběh však násilně přerušilo totální nasazení v Německu, kde se vyučil strojním zámečníkem. V roce 1944 byl vyreklamován a získal angažmá v Divadle Vlasty Buriana. Po válce dokončil studia na filozofické fakultě i na konzervatoři, kde pro nedostatek pedagogů začal sám vyučovat a podílel se na založení známé školní scény DISK. V letech 1946–1950 hrál v Městském divadle na Vinohradech a poté v Městských divadlech pražských. Od roku 1957 až do své smrti byl členem činohry Národního divadla, kde vytvořil desítky rolí, z nichž mnohé patřily k vrcholům moderního českého herectví (Hamlet, Othello, Macduff v Macbethovi, Edgar v Králi Learovi, Lorenzo v Romeovi a Julii, Veršinin ve Třech sestrách, poštmistr v Srpnové neděli, Vocilka ve Strakonickém dudákovi, Don Quijote ve Zmoudření dona Quijota, Hlubina v Měsíci nad řekou, Myrtillos v Hippodamii, Sigelius v Bílé nemoci, otec v Čapkově Matce, režisér Jonáš v Noční zkoušce). Ve filmu začínal ve druhé polovině 40. let (zpočátku to byly epizodky nacistických vojáků), později našel široké uplatnění i v televizi, kde se, zejména díky spolupráci s režisérkou Evou Sadkovou, představil v desítkách inscenací, filmů a seriálů (velkou popularitu mu mj. přinesla postava obrozence Václava Tháma v populárním seriálu F. L. Věk). Jeho herecký rejstřík byl obrovský – kromě počátečních rolí nacistů, vojáků či uvědomělých dělníků vytvořil zajímavé role v životopisných a historických filmech (např. Mikoláš Aleš), později hrál často pohraničníky, kriminalisty, vyšetřovatele či pracovníky rozvědky ve filmech válečných, dobrodružných, kriminálních a špionážních (nejslavnější na tomto poli je zřejmě poručík Václav Kot z populárního filmu Král Šumavy). Jeho další doménou byly nejednoznačné postavy, procházející duševním vývojem, příslušníci inteligence a představitelé nejrůznějších profesí. Vyhýbaly se mu však postavy milovníků a role komediální. Jeho neokázalé herectví vycházelo ze Stanislavského metody – projev byl civilní a uměřený, s využitím střídmých výrazových prostředků dokázal citlivě ztvárnit psychologicky složité postavy. Jeho herecký vklad často povýšil na slušnou úroveň i filmy nepříliš vydařené či ideově poplatné době svého vzniku. Významnou roli sehrál i jeho fyzický zjev (štíhlá postava a výrazné rysy s pevným a rozvážným pohledem), který rovněž přispěl k jeho velké popularitě. Mimořádně významná byla i Lukavského tvorba recitační (Viola, Lyra Pragensis, kdysi oblíbené televizní Chvilky poezie) a rozhlasová, jeho kultivovaný hlasový projev byl často využíván k namlouvání komentářů k filmům. Silné intelektuální i odborné zázemí, podložené filozofií herecké tvorby a bohatými zkušenostmi, uplatnil i jako výtečný a oblíbený pedagog na uměleckých školách – od roku 1947 na DAMU, od roku 1961 na FAMU a od roku 1975 na Státní konzervatoři v Praze. Byl také autorem několika teoretických prací – Monolog o herectví (1963), Hamlet, pracovní deník (1965), Stanislavského metoda herecké práce (1978) a Být nebo nebýt: monology o herectví (1981). Rovněž o jeho tvorbě a životě vzniklo několik publikací a televizních medailonů (např. Život herce Radovana Lukavského z cyklu GENUS). V roce 1995 byl jmenován profesorem, o rok později obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství, jímž se zapsal mezi nejvýznamnější české herce druhé poloviny 20. století. V roce 2000 mu prezident republiky uděllil státní vyznamenání – medaili Za zásluhy.

Vybraná filmografie: okupační drama z ruzyňského letiště Muži bez křídel (1946), okupační drama z prostředí malého městečka Nadlidé (1946), válečné drama Bílá tma (1948), příběh z květnového povstání podle povídky Jana Drdy Němá barikáda (1949), příběh dravého kapitalisty, odhaleného bdělým lidem, Pan Habětín odchází (1949), velkorysá historická kronika Revoluční rok 1848 (1949), historie dělnické stávky v době hospodářské krize Zocelení (1950), životopisný snímek o známém malíři Mikoláš Aleš (1951), propagandistická oslava boje proti benderovcům v roce 1947 Akce B (1952), adaptace románu Václava Řezáče o poválečném osídlování pohraničí Nástup (1952), životopisný snímek o lékaři Janu Janském podle románu Vladimíra Neffa Tajemství krve (1953), první část husitské trilogie Jan Hus (1954),výtečná adaptace románu Fráni Šrámka Stříbrný vítr (1954), volná adaptace románu Aloise Jiráska Psohlavci (1955), dobrodružné diverzantské drama Větrná hora (1955), druhá část husitské trilogie Jan Žižka (1955), populární dětský snímek podle knihy Bohumila Říhy Honzíkova cesta (1956), lyrická komedie o průkopnících automobilismu podle knihy Adolfa Branalda Dědeček automobil (1956), historické drama z dob prusko-rakouských válek podle povídky A. Jiráska Ztracenci (1956), závěrečná část husitské trilogie inspirované dílem A. Jiráska Proti všem (1956), neorealisticky laděný portrét obyvatel předměstského činžáku Tam na konečné (1957), obraz ze života mládeže podle námětu Miloše Formana Štěňata (1957), zdařilé dobrodružné drama a pokus o první český „western“ Smrt v sedle (1958), proslulé pohraniční drama Král Šumavy (1959), významné okupační drama z doby heydrichiády podle povídky Jana Drdy Vyšší princip (1960), drama o boji proti kapitalistické špionáži Páté oddělení (1960), společenská moralita o venkovském veterináři Pouta (1961), adaptace oblíbené knihy Josefa Věromíra Plevy Malý Bobeš (1961), satirická sci-fi Muž z prvního století (1961), pokus o realistický pohled na problémy zestátněného zemědělství Zelené obzory (1962), válečná agitka z prostředí zajateckého tábora pro vyšší důstojníky Pevnost na Rýně (1962), epizoda ze života Boženy Němcové Horoucí srdce (1962), další pokus o českou sci-fi na motivy knih Stanislawa Lema Ikarie XB-1 (1963), televizní opera na motivy slavné antické tragédie Antigona (1964), televizní snímek Znamení ohně (1964), zdařilá televizní adaptace hry A. Jiráska Lucerna (1967), televizní historické drama o Napoleonově poslední bitvě Waterloo (1967), televizní drama o známém politickém skandálu Dreyfusova aféra (1968), televizní seriál z doby národního obrození podle románu Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu (1968), moderní pohádka na motivy knihy Jonathana Swifta Gulliverovy cesty s názvem Případ pro začínajícího kata (1969), stylizovaný příběh mytického autora klasických bajek Ezop (1969), televizní snímek o slavné tanečnici a špiónce Mata Hari (1970), televizní vesnické drama o vztahu matky a dcery Dlouhá bílá nit (1970), televizní válečné drama, inspirované tragickým osudem herečky Anny Letenské Kat nepočká (1971), špionážní válečné drama Lekce (1971), příběh o pohraničnících a jejich čtyřnohých pomocnících Černý vlk (1971), detektivní komedie Touha Sherlocka Holmese (1971), populární televizní seriál podle ságy A. Jiráska F. L. Věk (1971), lidová komedie Zlatá svatba (1972), televizní dramatizace vztahu Jana Nerudy a Karolíny Světlé Román lásky a cti (1972), romantický příběh kapucínského mnicha podle románu E. T. A. Hoffmanna Elixíry ďábla (1972), špionážní sci-fi moralita Akce Bororo (1972), historka o odhalení válečného zločince Podezření (1972), válečné drama Poslední ples na rožnovské plovárně (1974), televizní seriál Třicet případů majora Zemana (1974–1979), příběh českého agenta v americké tajné službě Akce v Istanbulu (1975), televizní rodinný seriál My z konce světa (1975), lyrická pohádka o nešťastné lásce podle H. Ch. Andersena Malá mořská víla (1976), skutečnou tragickou událostí z roku 1928 inspirované drama Dům Na poříčí (1976), televizní inscenace Já zůstanu věrný (1977), drama Pasiáns (1977), špionážní historka Tichý Američan v Praze (1977), televizní film o slavném zakladateli mikrobiologie Louis Pasteur (1977), televizní seriál Dnes v jednom domě (1979), kinematografická úprava dvou částí zemanovského seriálu Rukojmí v Bella Vista (1980), psychologické drama z posledních hodin války Svítalo celou noc (1980), zdařilé drama z první světové války Signum laudis (1980), komedie Jak napálit advokáta (1980), epizoda ze života Jakuba Arbese Romaneto (1980), kriminální komedie Proč se vraždí starší dámy (1981), jímavý snímek o moravském folklóru Opera ve vinici (1981), epizodický snímek o pátečním odpoledni a přeplněných komunikacích Zelená vlna (1981), televizní drama z prostředí výzkumného veterinárního ústavu Jehla (1982), psychologické drama o lidech poznamenaných nelidskými nacistickými experimenty Schůzka se stíny (1982), historický velkofilm podle románu M. V. Kratochvíla Putování Jana Amose (1983), historické drama z tuhých časů rakousko-uherské monarchie Záchvěv strachu (1983), moralita s kriminální zápletkou Příliš velká šance (1984), psychologický příběh z lékařského prostředí podle románu Valji Stýblové Skalpel, prosím (1985), epizoda ze života Boženy Němcové podle novely M. V. Kratochvíla Veronika (1985), televizní drama Gobseck (1985), televizní seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1985), komedie o manželské krizi jako pracovním úrazu Můj hříšný muž (1986), televizní seriál o dramatických osudech několika pražských rodin z konce 19. století podle románů Vladimíra Neffa Zlá krev (1986), skutečným případem inspirované televizní kriminální drama Proces s vrahy Martynové (1988), konvenční společenská moralita Tichý společník (1988), televizní seriál podle románu Eduarda Basse Cirkus Humberto (1988, hlas), televizní seriál o skutečných kriminálních případech Dobrodružství kriminalistiky (1989), televizní série z nemocničního prostředí, odehrávající se těsně po skončení války, Přísahám a slibuji (1990), televizní adaptace mistrovského díla Karla Čapka Život a dílo skladatele Foltýna (1992), televizní romantická pohádka Pravda a lež (1992), televizní adaptace divadelní hry ze života Jana Jakuba Ryby Noc pastýřů (1992), televizní historické drama inspirované životem Josepha Fouchého Muž v pozadí (1994), historický snímek o Zdislavě z Lemberka podle románu Aleny Vrbové V erbu lvice (1994), drama podle novely Otakara Chaloupky Černý pátek s názvem Má je pomsta (1995), televizní komedie Den, kdy unesli papeže (1995), pohádka O perlové panně (1997), televizní drama podle Friedricha Dürrenmatta Ortel (1999), populární televizní seriál Četnické humoresky II (2002), televizní seriál tajuplných příběhů Strážce duší (2003), televizní kriminální komedie Tři dámy s pistolí (2004), televizní komediální seriál Náves (2005), dobrodružný fantasy snímek pro kina a televizní seriál Maharal – Tajemství talismanu (2006).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 6. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: české divadlo, Milena Dvorská.