tylžský mír

Souhrnné označení pro několik smluv uzavřených po vítězství francouzských vojsk u Frýdlantu (dnes Pravdinsk) mezi Francií na jedné a Ruskem a Pruskem na druhé straně. V zásadě byl dohodnut na setkání Napoleona I.

a cara Alexandra I.

dne 25.6.1807 na voru na řece Němen u Tylže (Tilsit, později od roku 1946 Sovětsk), upřesněn na dalších setkáních i s pruským králem Fridrichem Vilémem III.

Tylžský mír dočasně ukončil boje na evropském kontinentě (pokračovala jen válka Napoleona I. s Velkou Británií). Znamenal rozpad 4. protifrancouzské koalice a rozdělení sfér vlivu na evropském kontinentu mezi Francii a Rusko. Byly podepsány tyto dohody: Dne 7.7.1807 francouzsko-ruská mírová smlouva, v níž Rusko uznalo nové Napoleonovo uspořádání Evropy, vznik Varšavského knížectví, zavázalo se vyklidit Jónské ostrovy a Kotor, získalo Bialystok a připojilo se ke kontinentální blokádě. Z téhož dne francouzsko-ruská spojenecká smlouva, která stanovila prostřednictví Ruska při uzavření francouzsko-britské mírové smlouvy a závazek Ruska přerušit styky s Británií, pokud odmítne uzavřít mír za nabízených podmínek, dále prostřednictví Francie v rusko-tureckém sporu a případně společnou válku Francie a Ruska proti Turecku, která by vedla k rozdělení téměř všech jeho evropských držav mezi obě velmoci. Dne 9.7.1807 úmluva, potvrzující postoupení Jónských ostrovů a Kotoru Francii Ruskem. Z téhož dne mírová smlouva mezi Francií a Pruskem, podle níž Prusko ztratilo velmocenské postavení, jeho území bylo redukováno zhruba na polovinu a armáda na 42 tisíc mužů, zaplatilo válečnou náhradu a připojilo se ke kontinentální blokádě. Prusko se vzdalo všech území na západ od Labe a na jeho území, které ovládlo při dělení Polska, bylo vytvořeno Varšavské knížectví a svobodné město Gdaňsk.