Malta

Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Rozloha: 316 km².
Počet obyvatel: 377 tis. (1998).
Hustota zalidněni: 1193 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): repu/kma (1964).
Hlavní město: Valletta 9129 obyv.
Nejvyšší hora: 253 m.
Hlavní etnické skupiny: Malťané 96%, Britové 2%.
Úřední jazyky: maltština, angličtina.
Gramotnost: 96%.
Náboženství: římští katolíci 99%.
Měna: 1 maltská lira (MTL) = 100 centů.
Hospodářství: služby, cestovní ruch.
HDP na 1 obyvatele: 8712 USD.

Území dnešní Malty bylo osídleno asi v 5. tisíciletí př.n.l., později byla země obsazena Féničany. V 1. tisíciletí př.n.l. ostrov ovládli Kartaginci, ve 3. století př.n.l. Římané. V 6. století připadla země Byzanci, v 9. století ji ovládli Arabové z Tuniska. V 11. století byla připojena k normanskému sicilskému království, ve 13. století se stala součástí království aragonského. V roce 1530 udělil císař Karel V. Maltu jako léno řádu Johanitů (Maltézští rytíři), kteří zde čelili osmanským útokům. Roku 1798 vyhnal rytíře z ostrova Napoleon, v roce 1800 Maltu obsadili Britové. V roce 1921 země získala částečnou samosprávu. Britové zde vybudovali námořní a leteckou základnu, za druhé světové války se Malta jako britský opěrný pod ve Středomoří stala cílem německých a italských náletů a blokád. Roku 1942 britský král Jiří VI. ostrovu udělil vyznamenání za statečnost. V roce 1964 získala země nezávislost v rámci britského Společenství, roku 1974 se stala republikou. V roce 2004 Malta vstoupila do EU.

Vytvořeno: 26. 5. 2000
Aktualizováno: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: foinická kolonizace, foinické výtvarné umění, Gozo, Guido De Marco, Johanité, Melita, pravěké umění, Sliema, Valletta.