Mexiko
Geografie / Státy / Severní Amerika
Stát v Severní Americe.
Rozloha: 1967183 km2.
Počet obyvatel: 95830 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 49 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): spolková republika (1810).
Správní členění: 31 spolkových států a 1 federální distrikt hlavního města.
Hlavní město: Ciudad de México 9 816 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Guadalajara 1650, Natzahualcóyotl 1260, Ecatepec 1219, Monterrey 1069, Puebla d. Z. 1055, León 872.
Nejvyšší hory: Citlaltépetl (Orizaba) 5610 m, Popocatépetl 5452 m (činná sopka).
Významné řeky (jezero): Bravo del Norte 3023 km, Usumacinta 1000 km, Grande de Santiago 820 km; Lago d. Chapala 1057 km2.
Hlavní etnické skupiny: mestici 60%, Indiáni 30%, běloši a kreolové 10%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,8% (1991–1996).
Úřední jazyk: španělština.
Gramotnost: 90%.
Náboženství: římští katolíci 90%, protestanti 5%, bez vyznání 3%.
Měna: 1 mexické peso (MXN) = 100 centavů.
Hospodářství: rozvinutý průmysl a zemědělství, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 3670 USD.
Na území dnešního Mexika se od starověku vystřídalo několik vyspělých indiánských říší – např. zapotécká, mayská, toltécká a aztécká. Od roku 1519 zemi dobývali španělští conquistadoři, kteří území Mexika začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Po obsazení Španělska Napoleonem roku 1808 vypukla v zemi revoluce. V roce 1822 bylo vyhlášeno nezávislé císařství, které anektovalo také Střední Ameriku. Středoamerické státy se vzápětí osamostatnily a samotné Mexiko se roku 1823 stalo republikou. Ta v 19. století ztratila řadu území ve prospěch USA – zejména po mexicko-americké válce (1846–1848). Občanské války mezi liberály a konzervativci umožnily Francii okupovat mexické území a v roce 1864 vyhlásit císařství v čele s Maxmiliánem Habsburským. Roku 1867 byla obnovena republika. V roce 1876 se k moci dostal Porfirio Díaz, který zavedl autoritářský režim. Vypuknutí revoluce donutilo Díaze roku 1911 odstoupit, následovalo období občanských válek a povstání. Za druhé světové války stálo Mexiko od roku 1942 na straně Spojenců. Následovalo období politické stability. V 90. letech proběhlo povstání mayských rolníků.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
5. 12. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Acanceh, agáve, Baja California Territorio Sur, Benjamín Jarnés, bolson, Calixtlahuaca, Chiapas, Ciudad Juaréz, Ciudad Victoria, Córdoba, Cuernavaca, Culiacán, Ernesto Zedillo, FELAP, Gilská poušť, Guadalajara, hnutí Černého orla, Jalisco, Kalifornie, Kalifornský poloostrov, Kalifornský záliv, Kordillery, La Paz, La Venta, latinskoamerické výtvarné umění, León, Maní, Matamoros, Mérida, Mexická plošina, México, Mexiko, Michoacán, Mogollon, Monterrey, Morelia, Nuevo Laredo, Nuevo León, Oaxaca, Oaxaca de Juárez, Otomíové, Palenque, Puebla, Puebla de Zaragoza, Reforma, Revillagigedo, Severní Amerika, Sierra Madre Occidental, Sierra Madre Oriental, Sonora, Tajín, Tamaulipas, Tampico, Tehuantepecký záliv, Texcoco, Tijuana, Tlaxcala, Tlaxcala de Xicoténcatl, toltécká kultura, Toluca de Lerdo, Tuxtla Gutiérrez, Válka španělských kolonií za nezávislost 1810-1826, Veracruz Llave, Wilhelm Kempff, Yaxchilán, Yucatán, Zacatecas, Zacatecas, zapotécké výtvarné umění, Zapotékové.
