Neapol

Italsky Napoli – krajské, provinční a přístavní město v Itálii

v kraji Campania v provincii Napoli v Neapolském zálivu Tyrhénského moře

. 1,054 mil. obyvatel. Průmysl hutní, ropy, loďařský, textilní, kožedělný, chemický, potravinářský (těstoviny). Dopravní křižovatka (dálnice, železnice, letiště). Turistický ruch (Vesuv, Pompeje

, Capri

). Muzea, galerie, akademie výtvarných umění, knihovny, archív. Univerzita a jiné vysoké školy. Vědeckovýzkumné ústavy. Město bylo založeno řeckými kolonisty na přelomu 8. a 7. století př.n.l. (Parthenope). Znovu obnoveno bylo v 5. století př.n.l. (Neapolis – nové město). Do roku 326 př.n.l. bylo pod vlivem města Kymé, později součástí římské říše. Koncem 5. století byla Neapol dobyta Ostrogóty, od roku 553 byzantská. Od 8. století centrem vévodství. Od 10. století arcibiskupství. Roku 1224 zde Fridrich I. Barbarossa

založil univerzitu. Od roku 1282 byla hlavním městem jižní Itálie (viz také Neapolsko). Ve 14.–16. století patřila k centerům evropského obchodu a výroby (manufaktury na výrobu hedvábí a sukna). Hospodářský rozkvět byl zastaven za italských válek a v důsledku ovládnutí Neapolska španělskými Habsburky. Proti španělské nadvládě vznikla řada povstání (1599, 1647 – Masaniello). Samostatnou roli v dějinách města měla organizace žebráků (viz též lazzaroni

). Roku 1799 byla v Neapoli vyhlášena parthenopská republika, po jejím potlačení došlo k perzekuci demokratických sil. V roce 1806 dobyl Neapol Napoleon I.

V letech 1816–1860 byla hlavním městem Království obojí Sicílie, od 1861 součást Itálie. Roku 1943 došlo k vylodění Spojenců a protifašistickému povstání. Manufaktura porcelánu zde byla založena v roce 1771 Ferdinandem IV. Vyráběly se zde servisy a biskvitové figurky napodobující antická umělecká díla, nalezená při vykopávkách v Pompejích a Herculaneu (vázy, busty, sošky gladiátorů). V tvorbě jsou též patrné vídeňské vlivy. Značkou jsou modrá nebo červená písmena RF nebo FRF pod korunou. Roku 1821 byla manufaktura zrušena.