Jerzy Kawalerowicz

*19.1.1922 (Gwozdziec, Polsko; dnes Gvozděc, Ukrajina) – †27.12.2007 (Varšava, Polsko), významný polský filmový režisér a scenárista. Vystudoval malířství na Akademii krásných umění v Krakově (1948), v roce 1946 absolvoval Kurz filmové přípravy, v letech 1946-1950 působil jako asistent režie a od počátku 50. let se věnoval režii vlastních filmů, na nichž se většinou i scenáristicky podílel a jež často vycházely z literárních předloh polských autorů. Mezinárodní úspěch mu přinesl snímek Pod frygickou hvězdou, z jeho dalších vizuálně působivých filmů, v nichž se často zabýval pocity jedinců, znásilňovaných dogmaty, netolerancí a mocenskými ambicemi

, jsou významné zejména tituly Matka Johana od Andělů, Faraon a Prezidentova smrt, které získaly mezinárodní ocenění. Byl dlouholetým vedoucím filmové skupiny ZF Kadr, čelným představitelem Svazu polských filmových pracovníků a od roku 1980 též pedagogem Vysoké filmové, televizní a divadelní školy v Lodži. Za své dílo, jímž se výrazně zasloužil o obrodu polského filmu, získal mnoho domácích i zahraničních ocenění a doktoráty honoris causa

na pařížské Sorbonně a v Lodži. Jeho manželkou byla herečka Lucyna Winnická, s níž měl dceru a syna.

Vybraná filmografie (režie + scénář nebo podíl na něm): schematický obraz proměny současného venkova Zázrak u mlýna (1951), dvoudílná proletářská epopej podle románu Igora Newerlyho Hledal jsem pravdu (1953) a Pod frygickou hvězdou (1954; Cena na MFF v Karlových Varech), tři příběhy z doby varšavského odboje Kdo zrazuje (1956), pesimisticky

laděné psychologické drama Pravdivý konec války (1957), psychologická studie o skupině pasažérů nočního rychlíku Vlak (1959), adaptace románu Jaroslawa Iwaszkiewicze

z prostředí ženského kláštera Matka Johana od Andělů (1961; Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes), výpravná historická freska ze starověkého Egypta podle románu Boleslawa Pruse

Faraon (1965; nominace na Oscara

v kategorii zahraničních filmů), komorní psychologické drama Hra (1969), příběh o vztahu kněze a atraktivní dívky Maddalena (1970), rekonstrukce posledních dnů života prvního polského prezidenta Gabriela Narutowicze

Prezidentova smrt (1977; Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně), adaptace románu Juliana Stryjkowského

Austeria (1982), psychologické drama o Napoleonově

pobytu na ostrově Svatá Helena

Zajatec Evropy (1989), přepis novely L. N. Tolstého

o tragické lásce Proč? (1995), nákladná adaptace historické fresky Henryka Sienkiewicze

Quo vadis (2001).