Polsko
Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Rozloha: 312683 km2.
obyvatel: 38665 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 124 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1918).
Správní členění: 49 vojvodství.
Hlavní město: Warszawa 1641 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Lódž 828, Kraków 746, Wroclaw 643, Poznań 582, Gdańsk 463.
Nejvyšší hora: Rysy 2499 m.
Významné řeky (jezero): Wisla 1047 km, Odra 861 km, Warta 808 km; j. Śniardwy 114 km2.
Hlavní etnické skupiny: Poláci 98,5%, Němci, Ukrajinci.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,3% (1991–96).
Úřední jazyk: polština.
Gramotnost: 98,7%.
Náboženství: římští katolíci 91%, pravoslavní.
Měna: 1 złoty (PLN) = 100 groszy.
Hospodářství: vyspělý průmysl s těžbou nerostů, zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 3230 USD.
Původními obyvateli dnešního Polska byli Slované, kteří se během stěhování národů rozšířili i do prostoru mezi Vislou a Labem. V 9. století zde vzniklo knížectví kmene Vislanů, v 10. století knížectví kmene Polanů pod vládou Měška I. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý jako první polský vládce nechal korunovat králem. V roce 1370 vymřela dynastie Piastovců. Po krátké vládě Anjouovců bylo Polsko roku 1385 krévskou unií spojeno s Velkoknížectvím litevským (pod vládou Jagellonců). Lublinská unie z roku 1569 znamenala těsnější sepětí obou států. Postupně docházelo k oslabování moci panovníka a růstu vlivu šlechty. Po vpádu Švédů v roce 1655 se Polsko vzdalo části území, roku 1667 postoupilo Rusku východní Ukrajinu. Po smrti krále Jana II. Sobieski do vnitřních záležitostí země stále více zasahovalo Rusko, Rakousko a Prusko. Později si tyto velmoci polské území v trojím dělení (1772, 1793, 1795) mezi sebe rozdělily. Roku 1807 zde zřídil Napoleon Velkovévodství varšavské, po Vídeňském kongresu bylo vytvořeno Království polské (spojené personální unií s Ruskem). Během 19. století bylo potlačeno několik povstání proti ruské nadvládě. Po první světové válce bylo Polsko v roce 1918 obnoveno. Po převratu se roku 1926 dostal k moci maršál Pilsudski, který zavedl tzv. sanační režim. Přepadením Polska Německem začala v roce 1939 druhá světová válka. Část území zabral SSSR. Ponechal si je i po válce, Polsko naopak získalo část území německého. Země se poté stala sovětským satelitem. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita, které postupně získaly politickou moc a přiměly vládu k ústupkům. Po pádu komunismu zahájila země program radikálních ekonomických reforem. Roku 1999 vstoupilo Polsko do NATO, v roce 2004 do EU.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Adam Hanuszkiewicz, Adolf Rudnicki, Alexander Kwaśniewski, Babia hora, balka, Belžec, Beskyd, Chłopice-Veselé, Cieplice Ślaskie Zdrój, Cieszyn, Dzierżoniów, Gardno, Generální gouvernement, Gniezno, Gorzów Wielkopolski, Gubin, Gustav II. Adolf, halný vítr, Hlivický průplav, Iława, Jan Nowicki, Jozef Kazimierz Hofmann, Kapetovci, Karaimové, Kašubové, Katowice, Katowice, Kielce, Kielce, Kladsko, Konin, Konin, Krynica, kwartnik, Legnica, Lubin, Lublin, Łodž, Łodž, Mamry, Mazovské vojvodství, Mielec, moskevská konference, Myślenice, Myszków, Nogat, Noteč, Nowy Sacz, Nowy Sacz, Nysa, Olawa, Olsztyn, Opavská pahorkatina, Opole, Oskar Lange, Osoblaha, Osoblažský výběžek, Oświęcim, Ota Bamberský, Otmuchów, Pařížská mírová konference , Pasłęka, Piotr Wojciechowski, Police, Polkowice, polský jazyk, Pomořanská jezerní plošina, Poznaň, Prudník, Racibórz, Radom, reichenbašská konvence, Rożnów, rusko-polské války 1632-1634, Rybnik, Rzeszów, Rzeszów, Sandomierz, sekty raného křesťanství, severní válka, Siedlce, Skarżysko-Kamienna, Skierniewice, Skierniewice, šlechtická demokracie, Slezská nížina, Slezské vojvodství, Sochaczew, Starogard Gdański, Svatokřížský národní park, Świecie, Świętochłowice, Szczecin, Szczecin, Tannenberg, Tarnobrzeg, Tarnobrzeg, Trzebinia, Turek, Umělecká beseda, Varšava, vojvoda, Vonkajšie Východné Karpaty, Vysoké Tatry, Wadowice, Wagrowiec, Wieliczka, Włocławek, Włocławek, Wołomin, Wroclaw, Wyszków, Ząbki, Ząbkowice Śląskie, Zabrze, Zákopčie, Zgierz, Zgorzelec, Zittau, Żory, Żyrardów.
