Egypt

Státy / Afrika / V Africe

Stát v Africe.
Rozloha: 1001449 km².
Počet obyvatel: 63261 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 63 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1922).
Správní členění: 26 guvernorátů, 1 městský hlavního města.
Hlavní město: Al-Qahirah (Káhira) 6 849 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Al-Iskandariyah 3382, Al-Jizah 2144, Shubra al-Khaymah 834, Bur Said 460, As-Suways 388.
Nejvyšší hora: Jabal Katrinah 2637 m.
Významné řeky (jezero): Nahr an-Nil 6671 km, Suezský průplav 161 km; B. al-Manzilah 2600km².
Hlavní etnické skupiny: Egypťané (Arabové) 99,8%, Nubijci, Berbeři.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,3% (1991–1996).
Úřední jazyk: arabština.
Gramotnost: 51%.
Náboženství: sunnitští muslimové 90%, křesťané 10%.
Měna: 1 egyptská libra (EGP) = 100 piastrů.
Hospodářství: zemědělství, průmysl, doprava, cestovní ruch.
HNP na 1 obyvatele: 1080 USD.

Egypt je jednou z kolébek starověkých civilizací. Existovala zde dvě království – Horní a Dolní Egypt, která se kolem roku 3 100 př. n. l. spojila. Později území ovládli Římané, po pádu jejich říše Byzantinci. V 7. století zemi dobyli Arabové. Od 13. století Egyptu vládli mamlúci, v 16. století se stal součástí Osmanské říše. Roku 1798 vpadl do Egypta Napoleon. V roce 1882 zemi obsadili Britové, roku 1914 zde zřídili protektorát. V roce 1922 získal Egypt nezávislost. Po znárodnění Suezského průplavu se v roce 1956 stát dostal do konfliktu s Velkou Británií a Francií. V letech 1958–1961 byl Egypt součástí Sjednocené arabské republiky (spolu se Sýrií a Jemenem ). Po Šestidenní válce roku 1967 byla část egyptského území okupována Izraelem. Po podpisu mírové smlouvy roku 1979 Egypt dočasně ztratil své postavení v arabském světě. V červnu 2014 se stal prezidentem Abdal Fattáh Sísí.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 6. 2024
Autor: mim

Odkazující hesla: al-Alamejn, al-Vádí al-Gadíd, Alexandrie, amienský mír, Asijút, Asuán, Banú Hilál, Bédžové, Beuronská škola, Chattušiliš, Damanhúr, Džebel el-Arak, egejské výtvarné umění, egyptsko-turecká válka 1831-33, entente cordiale, Fátimovci, Gíza, helénistické výtvarné umění, Imbába, Íó, Ismá'ílíja, Ismá'ílíja, Jean Lambert Tallien, Jussuf, Káhira, Kattarská proláklina, Kom Ombo, koptské výtvarné umění, Luxor, Mátrúh, Muhammad Alí, mumie, Natron, ostrovy blažených, Port Said, raně křesťanské výtvarné umění, řecké antické výtvarné umění , Sjednocená arabská republika, starověk, Šubrá al-Chajma, Svaz arabských republik, Tanta, textilní umění, Tušratta, Umělecká beseda, věda, Wéset.