píseň

Hudba / Zpěv

Kratší vokální skladba uzavřené formy, obvykle zhudebněná lyrická báseň. Nejrozšířenější druh vokální hudby. Je určena k sólovému přednesu bez doprovodu nebo s doprovodem nástrojů. Stavbou písně se zabývá nauka o hudebních formách. Podle původu se píseň dělí na lidovou (její tvůrce je neznámý) a umělou. Lidová píseň má pro každou strofu básnického textu stejnou melodii, umělá bývá prokomponována, tj. každý úsek básně je samostatně hudebně zpracován. Podle prostředí, z něhož vychází, je kramářská, pracovní a společenská píseň. Podle funkce se rozeznává píseň světská a duchovní, v zábavné hudbě píseň taneční. Národní píseň (lidová i umělá znárodnělá) je každá všeobecně známá píseň (i vlastenecká, vojenská nebo masová), která odráží hudební rysy a kulturu národa. Zakladateli moderní umělé písně jsou v 19. století L. van Beethoven a F. Schubert, dalšími autory R. Schumann, J. Brahms, H. Wolf, R. Strauss, G. Mahler, v Rusku M. I. Glinka, M. P. Musorgskij, N. A. Rimskij-Korsakov, A. P. Borodin, P. I. Čajkovskij, v české hudbě A. Dvořák, J. B. Foerster, V. Novák, L. Vycpálek a další.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 10. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Heinrich Isaac, Louis Spohr, ruská hudba.