německá hudba

Hudba

Spolu s francouzskou a italskou hudební kulturou měla největší vliv na vývoj evropské hudby, zejména v 18. a 19. století. Lidová hudba (písně, říkadla, taneční písně, balady) se vyznačuje melodičností, pravidelnou stavbou, přehledným rytmem a mírným tempem. Z hudebních nástrojů se uplatnily zvláště vojenské a lesní rohy, trubky, fidula, niněra. Počátky umělé církevní hudby souvisejí s gregoriánským chorálem. Od 12. století se rozvíjela i světská umělá píseň (minnesang). Nositeli hudební kultury byli zprvu potulní muzikanti – spielmani, vaganti (jejich písně jsou uchovány ve sbírce Carmina burana), z rytířského stavu pocházeli minnesangři (12. – 13. století, Wolfram von Eschenbach, Walther von der Vogelweide, Heinrich von Meissen), z měšťanského stavu meistersingři (14. – 16. století). Města měla své dechové soubory, feudálové vydržovali na svých sídlech kapely. Do německé hudby pronikly během vývoje prvky nizozemské, italské a francouzské hudby. V 15. a 16. století se vlivem nizozemské hudby rozvíjela vokální polyfonie. V dvorních kapelách působili představitelé nizozemské polyfonie (H. Isaac, O. di Lasso). Z německých skladatelů vynikli L. Senfl, H. Hassler, M. Praetorius. V 16. století v souvislosti s reformací nastal rozvoj písňové tvorby (protestantský chorál), současně nabývala významu instrumentální, zvláště varhanní hudba. V 1. polovině 17. století vynikl H. Schütz, mj. autor první německé opery Daphne (v roce 1627). Současně se v 17. století rozvíjel žánr suity pro klávesové nástroje a orchestrální suity (J. H. Schein, J. J. Froberger, J. S. Kusser). Velký význam měla činnost a tvorba varhaníků (J. J. Froberger, D. Buxtehude, J. Pachelbel, J. A. Reinken, G. Muffat, J. Kuhnau). Centry hudebního života 18. století se staly Lipsko a Hamburk. V Hamburku (činnost prvního německého národního operního divadla v letech 1678 – 1738) zastával významná místa R. Keiser, později G. P. Telemann. V Lipsku od roku 1723 působil J. S. Bach, jehož dílo sehrálo později velkou roli v utvrzení německé národní kultury. Významný vklad do německé hudební kultury přinesl, zvláště v oblasti opery a oratoria, G. F. Händel, i když větší část života prožil za hranicemi Německa. V 1. polovině 18. století vyvrcholila barokní hudba v dílech J. S. Bacha, G. F. Händela a dalších (G. P. Telemann, C. H. Graun, Ch. Graupner, J. A. Hasse). V 2. polovině 18. století se rozvíjela píseň (J. F. Reichardt, Ch. G. Neefe). Písňový žánr napomáhal rozvoji singspielů (J. A. Hiller, J. F. Reichardt). V průběhu 18. století a zejména v období hudebního klasicismu se německá hudba dostávala v evropských souvislostech do popředí hudebního vývoje. Již v předklasickém a raně klasickém období zasáhla německá hudba do vývoje evropské hudby skladatelskou aktivitou v několika centrech, zvláště v Mannheimu (mannheimská škola, v níž významnou úlohu měli i umělci původem z Čech) a Berlíně (berlínská škola, bratři Graunové, J. J. Quantz, C. P. E. Bach, Čech J. A. Benda). Klasicismus vyvrcholil dílem Ludwiga van Beethovena (od roku 1792 ve Vídni). V období raného romantismu vynikli zvláště H. Marschner, C. M. von Weber, L. Spohr, F. Mendelssohn-Bartholdy, v čele další vlny romantického umění byl R. Schumann. Velký význam pro rozvoj německé hudby 19. století měl i maďarský skladatel a klavírista F. Liszt (v letech 1848 – 1861 dvorní kapelník ve Výmaru). Hlavní směry ve 2. polovině 19. století určili zvláště R. Wagner a J. Brahms. Na přelomu 19. a 20. století působili představitelé pozdního romantismu M. Reger, R. Strauss a další. V 1. polovině 20. století zvláště P. Hindemith, K. Weill, E. Křenek, C. Orff, W. Egk. Z německých interpretů vynikli zvláště klavíristka Klára Schumannová, pěvkyně H. Sonntagová, Lotte a Lilli Lehmannovy, dirigenti C. M. von Weber, F. Mendelssohn-Bartholdy, R. Wagner, R. Strauss, H. von Bülow, H. Richter, A. Nikisch, W. Furtwängler, H. Abendroth, O. Klemperer, B. Walter. Z hudebních vědců J. Mattheson, O. Jahn, F. Chrysander, P. Spitta, A. Schering, H. Abert, Hugo Riemann, Carl Stumpf, C. Sachs.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: francouzská hudba, George Frideric Handel, italská hudba.