Richard Wagner

Biografie / Skladatelé / Dirigenti

[Vágner], *22.5.1813 – †13.2.1883, německý skladatel, dirigent, libretista a hudební spisovatel, reformátor opery. V letech 1848–1849 se aktivně účastnil revolučních událostí. V dalších letech žil převážně v zahraničí, zvláště ve Švýcarsku (Curych, Luzern, Tribschen), ale též v Benátkách a Paříži. Roku 1872 se usídlil v Bayreuthu, kde bylo v letech 1872–1876 podle jeho záměru vybudováno za podpory obdivovatelů divadlo Festspielhaus, v němž se dodnes pořádají festivaly jeho děl (Bayreuther Festspiele). Wagner vytvořil koncepci hudebního dramatu (Gesamtkunstwerk), které má být dokonale vyváženou syntézou všech zúčastněných složek (hudba, slovo, tanec, výtvarné řešení scény). Wagner si proto sám psal i libreta svých oper. Osobitý kompoziční princip, jehož podstatou je operní symfonismus, charakterizují tzv. příznačné motivy (leitmotivy) jednotlivých postav a situací, novou zpěvnou melodikou (Sprechgesang) usiloval o hudební ztvárnění textu. Opery: Víly, Zákaz lásky, Rienzi, Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin, tetralogie Prsten Nibelungův (Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried, Soumrak bohů), Tristan a Isolda, Mistří pěvci norimberští, Parsifal. Wagner se soustředil na tvorbu dramatickou, do ostatních oblastí zasáhl jen výjimečně (Faustovská ouvertura, Siegfriedova idyla, z mládí Symfonie C dur). Vydal četné teoretické spisy (Umění a revoluce, Opera a drama).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 8. 2014
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adolphe Appia, Alexander Nikolajevič Serov, Alexandr Jakovlevič Golovin, Alexandr Sergejevič Dargomyžskij, Angelo Neumann, Anna Veverková, Anton Bruckner, árie, Arnold Schönberg, Arthur Schopenhauer, Arturo Toscanini, Bayreuther Festspiele, Bedřich Smetana, Bernard Haitink, Birgit Nilssonová, Bruno Walter, Daniela Šounová-Brouková, drama, Edward Elgar, Ema Destinnová, Emil Schütz, Engelbert Humperdinck, Ernst Bücken, Ernst Theodor Amadeus Hoffmann, Eva Zikmundová, George London, gesamtkunstwerk, Gundula Janowitzová, Gustáv Papp, Hans Knappertsbusch, Hans Richter, Helena Bartošová-Schützová, Herbert von Karajan, hudba, Ilja Hylas, instrumentace, Ivan Semjonovič Kozlovskij, Jan Bedřich Kittl, Ján Hanák, Jan Malík, Jarmila Konečná, Jaroslav Jiránek, Jaroslav Krombholc, Jessye Normanová, Jiří Zahradníček, Josef Aloys Tichatschek, Karel Berman, Libuše Márová, Lilli Lehmann, Lipsko, Lohengrin, lotyšská hudba, Ludvík II. Bavorský, Maria Callas, Maria Jeritza, Marie Podvalová, Marie Žaludová, meistergesang, německá hudba, německá literatura, německé divadlo, novoněmecká škola, novoromantismus, Olga Paršová-Zikešová, Otakar Chmel, Otakar Mařák, Parsifal, Pavel Ludikar-Vyskočil, Peter Hall, Régine Crespinová, romantismus, romantismus, Siegfried Wagner, singspiel, španělská hudba, Štěpánka Jelínková, Střekov, symbolismus, syntetické divadlo, Theo Adam, Theodor Schütz, Tristan, Vídeňští filharmonikové, Wagnerova tuba, Walter Felsenstein, Weimar, Xenija Georgijevna Děržinská, Zdeněk Košler, Zdeněk Nejedlý, Zdenka Kareninová, Zdistaw Jachimecki, Zdrávas.