lotyšská hudba

Hudba

Lidová lotyšská hudba byla původně jednohlasá, později dvou- až tříhlasá. Písně měly převážně lyrický charakter a společné rysy s lidovou písní ruskou, běloruskou a ukrajinskou, oblíbená byla deklamovaná epika a hudební nástroj zvaný kokle (druh guslí). V oblasti umělé hudební kultury pronikala od 13. století katolická, od 16. století protestantská církevní hudba. V 17.-začátkem 18. století působil v Mitavě (nyní Jelgava) dvorní orchestr. Od 18. století se v Rize rozvíjelo varhanní umění, roku 1760 byla založena Rižská hudební společnost, která pořádala abonentní symfonické koncerty, roku 1782 otevřeno německé operní divadlo (1837–1839 zde jako dirigent působil R. Wagner). Od poloviny 19. století došlo k rozvoji lotyšské profesionální hudby, zvláště sborové, od roku 1873 jsou pořádány lotyšské svátky písní. Od 80. let 19. století byly uváděny opery, singspiely a operety v lotyšském jazyce, roku 1913 založena národní divadelní Lotyšská opera. Velký význam pro utváření profesionální lotyšské hudby, měly konzervatoře v Petrohradě a v Moskvě, kde byla vyškolena řada představitelů lotyšské hudební kultury. Zakladateli lotyšské národní hudby byli A. Jurjáns a J. Vitol. Roku 1919 byla založena lotyšská konzervatoř, roku 1926 vytvořen rozhlasový symfonický orchestr. Po vzniku Lotyšské republiky roku 1940 došlo k novému rozvoji hudební kultury, v letech 1940–1941 byla reorganizována hudební divadla, od roku 1941 působí státní filharmonie, roku 1944 ustaven svaz skladatelů, roku 1945 vytvořeny divadelní operety v Rize. V současnosti pokračuje tradice pěveckých festivalů (od roku 1960 Svátky písní a tanců), vedle symfonických a komorních hudebních těles působí státní soubor písní a tanců a rozvíjí se kompoziční tvorba všech žánrů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: lotyšské divadlo.