Martin Heidegger

Biografie / Filozofie

[Hajdegr], *26.9.1889 (Meßkirch, Bádensko, Německé císařství) – †26.5.1976 (Freiburg im Breisgau, SRN), německý existencialistický filozof. Působil jako profesor univerzit v Marburgu a později také ve Freiburgu, kde byl v roce 1933 zvolen rektorem. Krátce byl také členem NSDAP, záhy pak odešel do ústraní. V raném období byl ovlivněn různými filozofickými směry konce 19. a počátku 20. století, zejména Husserlem a Schelerem. Heidegger radikalisticky prohlašoval, že dosavadní evropská filozofie zapomněla na lidské bytí. Pokusil se aplikací fenomenologické metody na iracionalistickou problematiku filozofie života zkonstruovat ontologii v protikladu k vědě, klasické filozofické tradici i dialektickému materialismu. V hlavním svém díle Sein und Zeit (Bytí a čas) chtěl odhalit smysl bytí prostřednictvím analýzy (hermeneutiky) lidské existence. Základem této tzv. fundamentální ontologie (Heidegger se sám nepovažoval za existencialistu) je koncepce člověka v jeho konečnosti, časovosti, smrtelnosti. Čas má být podle Heideggera nejpodstatnější charakteristikou lidského bytí. Prožívání časovosti splývá u raného Heideggera s vyhroceným pocitem osobnosti, s koncentrací na budoucnost. Prožívání úzkosti, starosti, rozhodování, svědomí, viny dodává osobnosti autentickou existenci, zatímco život v přítomnosti vede k tomu, že svět věcí, svět každodennosti zakrývá člověku jeho konečnost. Proti ztechnizování a umrtvování jazyka žádal obrození „pravé řeči“, uchovávající se především v dílech básníků typu J.Ch.F. Htilderlina, R.M. Rilkeho nebo St. Georga. Heideggerova spekulativní filozofie, vyjadřovaná namnoze esoterickou a svévolnou terminologií, oživila tradice německé romantiky (J.G.Hamann, Novalis, pozdní F.W.J.Schelling) s jejím kultem umění a kulturním aristokratismem. Později se Heidegger obrátil k mystickým učením Východu, zejména zenovému buddhismu. Zatímco ve svých prvních dílech usiloval Heidegger o vytvoření filozofického systému, později prohlásil racionální postižení světa za nemožné. Heideggerova díla se vyznačují působivým a obtížně přeložitelným jazykem, často až básnickým, zvláště v pozdním jeho díle. Další díla: Co je metafyzika, O bytnosti pravdy, Věc, Co je filozofie, Nietzsche.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 1. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexander Kojève, autenticita, dasein, demytologizace, druhý, Edmund Husserl, existence, existencialia, filozofie, Franz Brentano, Friedrich Nietzsche, fundamentální ontologie, Georg Simmel, Hans-Georg Gadamer, Helmuth Kuhn, Herbert Marcuse, hermeneutika, Jan Patočka, Jindřich Chalupecký, Karl Jaspers, Ludwig Landgrebe, Max Scheler, Nicola Abbagnano, nihilismus, on (to on), ontický, osud, rozsvětlení, rozumění, rozvrh světa, Samuel Ramos, situace, skrytost bytí, Skupina 42, starost, strach, technověda, transcendence pobytu, Walter Schulz, wu-wei, Xavier Zubiri, zapomenutost bytí, zážitek, zenová filozofie.