skrytost bytí

Filozofie

Pojetí bytí ve filozofii existencialistů aj. současných filozofů. Bytí se pojímá jako dynamický „sebesvětlivý“ proces univerzálního vznikání a zanikání. Bytí jako světlivý proces pravdy však v sobě nese zároveň skrytí. Bytí se skrývá, jsoucno v celku, ve své totalitě zůstává neodhalené, skryté. Bytí prý vyzařuje ve světle svého skrytí. Toto skrytí znegativňuje (nícuje) tvářnost dění pravdy. Takto polomyticky promýšlí například M. Heidegger vztah odkrývání a skrývání podstaty (bytí). Z tohoto myšlenkového pochodu pak dedukuje jeden aspekt své skrytosti bytí: bytí prý na samém počátku evropského myšlení upadlo do zapomnění, když posokratovská filozofie ztrácí ze zřetele otázku bytí a hlavním objektem jejího studia je „jsoucno“. Bytí zůstává pro dnešního člověka nerozluštěnou hádankou, odhaluje se mu prý jen „nepravé“ bytí, nicota. U Heideggera jde pak o to, učinit pokus o vzpomenutí na takto skrývající se bytí. Upadek západní civilizace vidí ve ztrátě smyslu pro tajemství bytí. Veškerou odpovědnost za současnou „krizi“ Heidegger idealisticky svaluje na nedokonalost našeho myšlení, na chybu starořeckých filozofů. Tak se neschopnost současné filozofie, krize ducha vysvětluje „bezstarostností“ dřívější filozofie, pokud jde o bytí. Viz také rozsvětlení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 11. 2006
Autor: -red-