Georg Simmel

Biografie / Sociologie / Filozofie

[Zimel], *1.3.1858 – †26.9.1918, německý filozof a sociolog, profesor univerzity v Berlíně a Štrasburku. Vedle W. Diltheye a H. Bergsona čelný představitel tzv. filozofie života. Jeho subjektivistické a relativistické názory pramenily z narůstající společenské krize na přelomu 19. a 20. století. Simmel věnoval pozornost výhradně „žitému životu“, který chápal jako neustálý proud dění. Prohlašoval se za nepřítele „mrtvé logiky“ a „abstraktní metafyziky“, jimž vytýkal nazíravý, pasívní, mechanický, schematický a naturalistický způsob vysvětlování procesů společnosti a individua. Zdůraznil naopak nutnost respektování aktivnosti, konkrétnosti života. Těmto představám však dával výlučně iracionální a relativistický ráz. Veškeré poznání chápal jako subjektivní. Skutečnost, že veškerou existenci považoval za akt duševna, je zvlášť patrná v jeho pojetí dějin. Pro dějiny prý platí, že „objektem“ je zde vůle, cit, představa, „duše“. Historické jevy jsou tedy ve své podstatě jenom psychické jevy, které historik poznává na základě své intuice. Nejde tu o pojmové poznání, ale o „rozumění“. Simmel je znám též svými pracemi sociologickými (Soziologie), v nichž vysvětloval společenský život opět jednostranně idealisticky. Stal se zakladatelem tzv. formální sociologie, která se má na rozdíl od jiných věd, studujících konkrétní obsah společenských jevů, zaměřit na formy společenských vztahů. Tak se stal předchůdcem konfliktualismu. Na Simmelovu subjektivisticko-psychologickou metodu zkoumání lidského života a společnosti navázali například O. Spengler, T. Lessing, M. Heidegger.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 2. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alfred Vierkandt, antropologismus, filozofie, filozofie kultury, filozofie života, formální sociologie, Friedrich Nietzsche, Gyórgy Lukács, rozumění.