John Locke

Biografie / Filozofie

[Lok], *29.8.1632 (Wrington, Somerset, Anglie) – †28.10.1704 (High Laver, Essex, Anglie), anglický filozof a lékař. Studoval přírodní vědy, medicínu a státovědu v Oxfordu. V letech 1667-1675 pracoval jako domácí učitel, rádce a lékař lorda Shaftesburyho. Čtyři roky strávil ve Francii (1675-1679) a pět let v Holandsku (1683-1688). Po nástupu Viléma Oranžského na anglický trůn, v letech 1689-1700 byl ve státních službách – jako komisař pro obchod a kolonie. Locke je představitelem novověkého britského empirismu a jedním ze zakladatelů liberalismu. Kriticky se staví proti Descartovi – odmítá jeho učení o vrozených idejích a tvrdí, že rozum je původně tabula rasa, nepopsaná deska, do které se teprve dodatečně obtiskují zkušenostní dojmy. Poznání je tak podle Locka cele empirické – „nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech“. Teprve nahlížením smyslových dojmů vytváří rozum ideje – dvojím způsobem: 1) vlastním smyslovým vnímáním vyvolaným působením vnějších objektů (sensation); 2) vnímáním vnitřním (reflexion). V první fázi jsou vytvořeny jednoduché ideje s kvalitami primárními (odpovídajícími objektivnímu stavu předmětu: tvar, pohyb) a s kvalitami sekundárními (vznikajícími až působením našich smyslů: barva, chuť). V druhé fázi pak rozum z jednoduchých idejí vytváří ideje složené (substance, mody a relace). Lockova politická filozofie je založena na teorii společenské smlouvy – stát vzniká z vůle původně svobodných a vzájemně si rovných individuí jako garant jejich přirozených práv. Cílem lidského jednání má přitom být dosažení obecného blaha prostřednictvím individuálního uspokojení. Z díla: Esej o lidském rozumu, Dvě pojednání o vládě.

Vytvořeno: 14. 2. 2001
Aktualizováno: 21. 6. 2021
Autor: JC

Odkazující hesla: Anthony Ashley Cooper, Anthony Collins, asociace, asocianismus, Claude Adrien Helvétius, David Hume, deismus, dělba moci, Edmund Husserl, empirismus, empirismus, Evjenios Vulgaris, Francis Hutcheson, George Berkeley, Julien Offroy de La Mettrie, kvality primární a sekundární, motivace, nihil est in intellectu, quod non prius fuerit in sensu, osobnost, přirozené právo, psychofyzika, psychologie, reflexe, scholastika, senzualismus, spekulace, teorie společenské smlouvy, účinek, věc o sobě a věc pro nás, vědomí, Voltaire, zkušenost.