empirismus

Filozofie

Jde o noetický směr v novověké filozofii. Empirici pokládají za výhradní zdroj lidského poznání zkušenost (empirii), která může být vnější i vnitřní. Kriticky se staví zvl. vůči racionalistickému učení o tzv. vrozených idejích a autonomii rozumu. Krajní podobou empirismu je sensualismus, který redukuje zkušenost na pouhou smyslovost (počitky a vjemy). Za hlavní představitele empirismu jsou považováni J. Locke, G. Berkley a D. Hume. V 19. a 20. stol. na empirismus navázal pozitivismus (zvl. J. S. Mill) a směry z pozitivismu vycházející, tj. empiriokriticismus a posléze novopozitivismus.

Vytvořeno: 16. 2. 2001
Aktualizováno: 24. 7. 2024
Autor: JC

Odkazující hesla: Alexander Bain, David Hume, frankfurtská škola, George Berkeley, John Locke, John Stuart Mill, materialismus, noetika, racionalismus, sensualismus, spekulace.