reflexe

Filozofie

Filozofie vědění, které má rozum sám o sobě (člověk se obrací k sobě, k vlastním psychickým aktům), sám proces sebepoznávání, introspekce. Reflexe za „vědění o vědění“ pokládá již Aristoteles. Scholastika považuje reflexi za podstatnou vlastnost spirituální substance. Historicky věnovali tomuto pojmu nejvíce pozornosti angličtí empirikové. J. Locke považuje reflexi za zvláštní druh empirického poznání, za samostatný pramen poznání na základě vnitřní skutečnosti: předmětem reflexívního poznání jsou počitky vnějšího světa. D. Humeovi splývá reflexe s myšlením, tj. se srovnáváním idejí na základě jejich podobnosti, produktem reflexe jsou dojmy z reflexe (impressions of reflexion). Současná filozofie užívá termín reflexe k označení abstraktního (racionálního) myšlení jako synonymum výrazu diskurzívní myšlení (na rozdíl od myšlení vzešlého z intuice), nebo v původním aristotelském smyslu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 1. 2005
Autor: -red-