vitaminy

Lékařství / Biochemie / Fyziologie

[Latina + řečtina ], možno i vitamíny – nízkomolekulární organické sloučeniny různé chemické povahy, v nepatrném množství nezbytné pro důležité biochemické a fyziologické funkce. Protože lidský a živočišný organismus vitaminy nevytváří (nebo ne v dostatečném množství), je nutné je získávat v potravě. Obsah vitaminů v jednotlivých potravinách je rozdílný a může klesnout skladováním i přípravou. Normální výživa obvykle obsahuje dostatečné množství vitaminů. Denní potřeba vitaminů je do několika miligramů, avšak potřeba vitaminů při změněném metabolismu se někdy i několikrát zvyšuje. Nedostatek vitaminů se vyrovnává buď vhodnou dietou, nebo podáváním vitaminových přípravků. Vitaminy se dělí na rozpustné ve vodě, například vitamin C, B-komplex a v tucích, například vitamin A, D, E, K. Vitaminy se také dělí na účastnící se tvorby koenzymů, například vitaminy B, K a na neúčastnící se této tvorby, účinkem podobné vitaminy, například cholin. Vitaminy se vyrábějí synteticky jednak metodami chemickými, popřípadě v kombinaci s kvasnými pochody (vitamin A, B₆, C), jednak mikrobiologicky (některé vitaminy B), nebo se získávají z přírodních zdrojů (vitamin E). Používají se v lékařství.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 3. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adolf Otto Reinhold Windaus, aktinidie, amid nikotinové kyseliny, avitaminózy, česnek, cibulová zelenina, droždí, enzymy, hypervitaminózy, hypovitaminózy, kaki, kalciferol, karence, klikva, koenzymy, ledvinovník, mango, maté, mikroorganismy, p-aminobenzoová kyselina, provitaminy, pyridoxal, pyridoxamin, riboflavin, ribosa, Richard Kuhn, růže, rybí tuky, vejce, vitageny, vitamin C, vitamín K, vitaminizace, vločky.