pozitivismus

Filozofie

Pozitivní filozofie – směr pokládající poznatky empirických věd nebo jejich syntézu za jediné skutečné poznání a odmítající filozofii jako světonázorovou vědu se specifickým předmětem a metodou. V době svého vzniku byl pozitivismus reakcí na neschopnost spekulativní filozofie řešit filozofické problémy, které přinášel rozvoj vědy. V první fázi (klasický pozitivismus) pozitivismus odůvodňoval své pojetí vědeckosti hlavně v teorii poznání, logice a sociologii. V druhé fázi již otevřeně odmítal objektivnost reálných předmětů. Ve třetí etapě se reprodukoval jako novopozitivismus (Vídeňský kruh) a rozpadal se na logický atomismus, logický pozitivismus, později se přeměňoval v analytickou filozofii, kterou byl zároveň vytlačován. Pozitivismus je blízký scientismu, má s ním společnou tendenci k absolutizaci odborné vědy, ke ztotožňování vědy s přírodovědou (kult „exaktnosti“), nedůvěru ve filozofii a sklon k nazíravému a intelektualistickému postoji. Pozitivismus vznikl v hospodářsky vyspělých zemích (Anglie, Francie), kde navazoval na silnou tradici empirismu a zčásti i racionalismu, ve 2. polovině 19. století zakotvil ve filozofii a vědě mnoha národů. V českých zemích byl až do roku 1945 často označován za národní českou filozofi. Vlastní českou variantu pozitivismu vytvořil F.Krejčí, který jej sice uplatňoval hlavně v psychologii, avšak dovedl jej přeměnit i ve vlivnou světonázorovou soustavu. Na přijetí a propagaci pozitivismu anglo-francouzského ražení měla značný vliv i činnost T.G.Masaryka, v jehož myšlení působila silná pozitivistická složka.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 6. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Charles Sanders Peirce, Eduard von Hartman, empiriokriticismus, empirismus, Enrigue José Varona y Pera, filozofie života, František Krejčí, freudismus, Friedrich Nietzsche, Giuseppe Ferrari, Grigorij Nikolajevic Vyrubov, Gustav Ratzenhofer, herbartismus, Herbert Spencer, idealismus, jednota a boj protikladů, Josef Ludvík Fischer, Josef Tvrdý, kritická sociologie, Ladislav Klíma, novopozitivismus, psychologie náboženství, redukcionismus, relativismus, Roberto Ardigo, scientismus, sociologie náboženství, Teófilo Braga, věda, vědomí, Vídeňský kruh, vulgární materialismus, základní filozofická otázka, zkušenost.