Vídeňský kruh

Filozofický kroužek, v němž se vytvořily základy logického pozitivismu

; vznikl na vídeňské univerzitě. Původně šlo o filozoficky seminář, zřízený roku 1922 u katedry filozofie induktivních věd M. Schlickem

, za rok se seminář změnil v kroužek navštěvovaný studenty i učiteli univerzity. V Roce1925 vzniklo stálé jádro diskusní skupiny (Schlick, G. Bergmann

, O. Neurath

, H. Hahn, K. Gödel

, F. Kaufmann

, H. Feigel), dále navětěvovali kroužek P. Frank, C. G. Hempel, A. J. Ayer, roku 1926 byl pozván R. Carnap

. K filozofickým zdrojům Vídeňského kruhu patří: britský empirismus (hlavně D. Hume), pozitivismus (J. S. Mill, A. Comte), subj. ideal. interpretace metodologie empirické vědy (E. Mach, H. Poin Caré , P. Duhem), symbolická logika a logick analýza jazyka (G. W. Leibniz, G. Peano, G. Frege, A. N. Whithead, B. Ruasel, L. Wittgenstein), axiomatika (Peano, D. Hilbert). Vývoj Vídeňského kruhu zahrnuje dvě fáze: do 1930 a po 1930. V první fázi šlo o sloučení machismu s idealistickými proudy, jež zrodila krize matematiky a fyziky s logicismem, a vytvoření logického pozitivismu jako směru Obecné teze a pojmy jsou podle Vídeňského kruhu metafyzikou, všechno poznání je třeba redukovat na výčhodisko bezprostřední individuální zkušenosti. Základní filozofické otázky, poznatelnost světa, kauzalita, jsou pseudoproblémy. Princip bezprosředního nazírání a princip verifikace

jsou metodologickým základem logického pozitivismu. Roku 1929 vzniklo programové prohlášení Vědecké pojetí světa. Vídeňský kruh. Roku 1930 vystoupil Vídeňský kruh na mezinárodním filozofickém kongresu v Oxfordu oficiálně jako filozofický proud. Došlo ke spojení s Berlínskou společností empirické filozofie (H. Reichenbach, W. O. Dubialav), s lvovsko-varšavskou skupinou, s cambridžskými analytiky v Anglii, s pragmatisty, operacionalisty, s Münsterskou logickou školou (založil H. Scholz), s E. Kailou, F. Gonsethem aj. Druhá etapa souvisí s nástupem propagace a šíření myšlenek Vídeňského kruhu. Vydáván orgán Erkenntnis (Poznání), vydavateli byli R. Carnap a C. Reichenbach. Vídeňský kruh uskutečnil 8 kongresů (v roce1929 Praha, 1930 Královec, 1934 Praha, 1935 Paříž, 1936 Kodaň, 1937 Paříž, 1938 Cambridge v Anglii, 1939 Cambridge v USA). Od roku 1938 vyšly 2 svazky International Encyklopaedia of Unified Science a 2 svazky Library of Unified Science Series. Od konce 30. let začaly vznikat jednotlivé školy logického pozitivismu v různých zemích, zvláště v USA a ve Velké Británii, kam se přesunulo těžiště činnosti členů kroužku. V té době Vídeňský kruh jako takový zaniká.