Wroclaw

Města a obce

Vratislav – vojvodské město v jihozápadním Polsku ve stejnojmenném vojvodství, na Odře. Průmysl dopravní, strojírenský (lokomotivy, vagóny), elektrotechnický, potravinářský, chemický, oděvní, polygrafický, stavebních hmot, dřevozpracující, textilní, filmový. Dopravní křižovatka (železniční, silniční; říční přístav, letiště). Divadlo, muzea, filharmonie, knihovny, univerzita a jiné vysoké školy, ústavy. Polská akademie věd. Architektonické památky. – Wroclaw se původně rozvíjela jako obchodní centrum kolem brodu přes Odru; od pravěku zde procházela jantarová cesta z Pobaltí do Itálie. V 9. století opevněné sídliště kmene Slezanů. V 10. století pod vládou Přemyslovců (lat. název Vratislavia, patrně podle Vratislava I.); zformovalo se tržiště a hrad (dnes Ostrow Tumski), obchodní centrum na křižovatce cest z Kyjeva a Krakova do Prahy a do Merseburgu. Kolem roku 990 Wroclaw připojena Měškem I. k Polsku, roku 1000 založil Boleslav I. Chrabrý biskupství. V letech 1038 – 1054 opět pod vládou Přemyslovců. V roce 1109 v bitvě u Wroclawi (Psie Pole, dnes m, část W.) porazil Boleslav III. Křivoústý římsko německého krále Jindřicha V. Od roku 1163 sídlo slezských údělných knížat, od roku 1241 hlavní město knížectví vratislavského. Od 12. století rozkvět rozsáhlé sídelní a výrobní aglomerace (dvorce šlechty, církevní instituce, čtvrtě zahraničních obchodníků); od 20. let 13. století se Wroclaw formovala jako město řídící se magdeburským právem (potvrzeno v roce 1261); v roce 1263 založeno Nové Město (spojeno s jádrem Wroclawi v roce 1327); od 14. století člen hanzy. Patriciát Wroclaw podporoval české panovníky za jejich expanze do Polska; od roku 1327 součást české koruny (od roku 1355 majetek českého krále). V rámci české koruny byla Wroclaw po Praze největším městem; obchodním významem ji dokonce převyšovala (kontrolovala obchod z Ruska a Polska do Porýní). V letech 1329, 1333, 1390 – 1395, 1406 a 1418 ve městě proběhlo povstání proti patriciátu. V roce 1420 upevnil ve Wroclawi svou moc Zikmund Lucemburský, v březnu roku 1420 zde byla vyhlášena 1. křížová výprava proti husitům. Město patřilo k odpůrcům Jiřího z Poděbrad; v letech 1469 – 1490 pod vládou Matyáše I. Korvína. Kulturní rozkvět Wroclawi nastal zejména od 15. století (humanismus, tiskárny); v roce 1523 přijala většina měšťanů protestantismus. Za třicetileté války hospodářský pokles města; nový rozkvět od přelomu 17. a 18. století, kdy se Wroclaw stala centrem hospodářsky nejrozvinutější části habsburské monarchie (manufaktury, banky, vývoz textilu do zámoří). V roce 1702 byla založena jezuitská univerzita. Po připojení Wroclawi k Prusku (1742 vratislavský mír) dočasná hospodářská stagnace; zároveň zesílila germanizace polské menšiny. Nový rozvoj od začátku 19. století; v roce 1807 bylo zrušeno městské opevnění, v roce 1811 byla založena státní univerzita, kde byla zřízena v roce 1841 katedra slovanských jazyků a literatur (na univerzitě působili F. L. Čelakovský, řada polských vzdělanců z pruského záboru Polska). Buržoazní demokratické hnutí 1848 – 1849. Po vyhlášení Německa (v roce 1871) byla Wroclaw (německy Breslau) jedním z jeho nejdůležitějších měst (v roce 1909 měla 500000 obyvatel, z toho téměř 20000 Poláků) a středisek dělnického hnutí. Na konci 2. světové váky Wroclaw prohlášena nacisty za pevnost; v lednu roku 1945 bylo evakuováno obyvatelstvo, v březnu roku 1945 byla pevnost obklíčena Sovětskou armádou, vzdala se 6.5.1945. Na základě Postupimské dohody byla Wroclaw připojena k Polsku, již roku 1945 byla zahájena její obnova (Wroclaw byla po Varšavě nejvíce zničeným městem Polska).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 3. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jerzy Grotowski.