Varšava

Města a obce / Hlavní města

Polsky Warszawa – hlavní město Polska, 1,69 milionů obyvatel (2004). Politické, administrativně hospodářské, kulturní středisko státu. Sídlo vlády, Sejmu, ústředních úřadů a institucí. Průmyslové centrum, hlavní průmysl dopravního strojírenství (automobily, traktory), přesného strojírenství, elektrotechnický, hutnický (ocel), energetiky, chemický, optiky, farmaceutický, stavebních hmot, polygrafický, potravinářský, oděvní, dřevozpracující, kožedělný, cukrovinek. Dopravní křižovatka (železniční, silniční; mezinárodní letiště Okęcie, říční přístav). Muzea, divadla, knihovny, filharmonie, univerzita, technika a jiné vysoké školy, akademie věd, vědeckovýzkumné ústavy. Architektonické památky zničené za 2. světové války znovu obnovené (Staré a Nové Město, kostely, zámek, paláce). Moderní výstavba kulturní a sportovní zařízení, sídliší a komunikací. Osídlení na území Warszawy doloženo od neolitu (zejména pravý břeh Visly); na přelomu 10. a 11. století osada a hrádek ve čtvrti Bródno, od 11. století další osady na obou březích Visly. Kolem roku 1300 založeno město nazvané Warszawa podle starší vsi rodu Rawiczů (pokládali se za potomky Vršovců); centrem osídlení na pravém břehu se stala Praga (začátkem 17. století město, roku 1791 spojena s Warszawou). Od 14. století varšavský hrad (pozdější Královský zámek) sídlem mazovských knížat. Začátkem 15. století bylo založeno Nové Město. Od roku 1569 Warszawa častým místem konání polských sněmů. Roku 1596 po požáru krakovského Wawelu zahájil Zikmund III. Vasa renesanční přestavbu varšavského zámku a roku 1611 do Warszawy přesídlil. Od 16. století hospodářský a kulturní rozkvět Warszawy. V letech 1655 a 1657 těžce poškozena za válek se Švédy a s Jiřím II. Rákóczim. Roku 1794 opora Košciuszkova povstání, od června do září roku 1794 obléhána ruskými vojsky, po krvavém dobytí Pragy (4.11.) kapitulovala (5.11.). V letech 1806-13 hlavní město Varšavského knížectví, v letech 1815-30 Kongresovky. Roku 1816 založena univerzita. V letech 1830-31 a 1863-64 středisko národně osvobozeneckého povstání. V průběhu 19. století průmyslový rozvoj; koncem 19. století se Warszawa stala jedním z nejvýznamnějších průmyslových středisek ruského impéria a centrem dělnického hnutí, jež posléze patřilo k hlavním ohniskům revoluce v letech 1905-07. Za 1. světové války okupována 1915-18 německými vojsky. Od listopadu roku 1918 hlavní město nezávislého Polska. Po napadení Polska nacistickým Německem v září roku 1939 odolávali její obránci po 20 dnů soustředěným útokům hitlerovských vojsk (8.–27. 9.); dne 28. 9. byla Warszawa obsazena nacistickou armádou a v říjnu 1939 se stala sídlem správy jednoho z pěti distriktů Generálního gouvernementu. Na podzim roku 1940 zřídili nacisté v části Warszawy židovské ghetto. V letech 1939-44 patřila Warszawa k hlavním centrům polského odboje; roku 1943 vypuklo povstání ve varšavském ghettu a v létě 1944 velké povstání proti okupantům v celé Warszawě (v.t. varšavská povstání). 17.1.1945 byla Warszawa osvobozena (v rámci viselsko-oderské operace) Sovětskou armádou a polskými vojenskými jednotkami bojujícími po jejím boku. Za 2. světové války, zejména pak v průběhu varšavského povstání roku 1944, zahynulo asi 40 obyvatel a 90 % města bylo zničeno. Po osvobození byla zahájena obnova Warszawy; historické jádro města, takřka úplně zničené, restaurováno v původní podobě; současně vybudovány rozsáhlé moderní čtvrti. Roku 1950 se zde konal 2. světový kongres obránců míru a roku 1955 V.světový festival mládeže a studentstva. Dne 14.5.1955 zde byla uzavřena Varšavská smlouva.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 8. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adolf Rudnicki, Kazimierz Brandys, Mazovské vojvodství, Sulejówek, Vladimír Jindřich Bufka, Werner Fritsch.