polský jazyk

Jazykověda

Polština – západoslovanský jazyk se zvláštní řadou měkkých konsonantů, 2 nosovými vokály, bez vokálů dlouhých, s přízvukem na předposlední slabice, mluvnicky i lexikálně příbuzný s češtinou. Základy spisovného polského jazyka sahají do 14. století, z hlediska jazykové kodifikace a literatury jeden z nejpropracovanějších slovanských jazyků. Úřední jazyk Polské republiky.

Vytvořeno: 22. 10. 2006
Aktualizováno: 22. 10. 2006
Autor: -red-