Lublin

Města a obce

Vojvodské město ve východním Polsku ve stejnojmenném vojvodství na Bystrzyci; 356000 obyvatel (2004). Průmysl dopravních prostředků, potravinářství, zemědělských strojů, polygrafický, chemický, stavebních hmot. Dopravní křižovatka. Muzeum, divadla, opereta, filharmonie. Dvě univerzity (založeny 1918 a 1944) a jiné vysoké školy. Vědeckovýzkumné ústavy. Od 12. století správní, hospodářské a vojenské středisko chránící východní polskou hranici. Ve 13. století několikrát zpustošen a vypálen. Roku 1317 získal městské právo (obnoveno roku 1342). Jako výchozí bod polské východní expanze přitahoval Lublin odvetné litevsko-ruské výpravy. Roku 1392 získalo městské právo skladu a trhu. V 15.–16. století období kulturního, hospodářského a urbanistického rozvoje. Lublinská unie roku 1569 a umístění Korunního tribunálu do Lublinu roku 1578 přispěly k dalšímu růstu města. V 17. století postižen švédským nájezdem. Při třetím dělení Polska roku 1795 připadl do rakouského záboru, od roku 1809 patřil k Varšavskému knížectví, od roku 1815 ke Kongresovce. Za 1. světové války sídlo rakouské okupační správy a středisko hnutí za nezávislost. 5.11.1918 vznikla v Lublinu rada dělnických zástupců a utvořila se prozatímní lidová vláda Polské republiky. Za 2. světové války v obvodu města nacistický koncentrační tábor Majdanek. Lublin osvobozen 24.7.1944 sovětskými vojsky; od 1.8. do 31.12.1944 sídlo Polského výboru národního osvobození, od 31.12.1944 do osvobození Varšavy 17.1.1945 sídlo polské prozatímní vlády.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Majdanek.