Sasko

Místa a oblasti

Německy Sachsen – původně Míšeňsko, markrabství v držbě Wettinů, kteří při rozšiřování svého panství získali v roce 1423 Wittenbersko s titulem saských vévodů a kurfiřtů (uděleny Zikmundem Lucemburským). Od doby Mořice Saského se Míšeňsko již trvale nazývalo Sasko (kurfiřtské Sasko – Kursachsen), zahrnovalo kompaktní a hospodářsky rozvinuté území s městy Drážďany, Míšeň, Lipsko, Chemnitz. Ostatní větve Wettinů (v Durynsku) užívaly jen rodový titul saských vévodů (Sasko-Coburg a Gotha, Sasko-Výmarsko). Sasko bylo pokládáno za vedoucí zemi luterské reformace. Nebylo členem Protestantské unie, za neutralitu v době českého stavovského povstání dostalo od Habsburků Lužici (zástavy v letech 1620 a 1624, definitivně 1635 a 1648). Za třicetileté války 1631–1635 Sasko spojencem Švédů. V letech 1697–1706 a 1733–1763 byli saští kurfiřti zároveň králi Polska. Za Augusta II. Silného vrchol kulturního a hospodářského rozkvětu Saska (výstavba Zwingeru v Drážďanech pro dvorské slavnosti, založena porcelánka v Míšni). V roce 1706 bylo Sasko poraženo Švédy (alstranstádtský mír). Za napoleonských válek získali saští kurfiřti roku 1806 královský titul a v letech 1807–1812 spravovali Varšavské knížectví. Na vídeňském kongresuv letech1814–1815 ztratilo Sasko ve prospěch Pruska Dolní Lužici a Wittenbersko. V rakousko-pruské válce spojenec Rakouska, roku 1867 donuceno vstoupit do Severoněmeckého spolku (od roku 1871 součást Německa). Za listopadové revoluci roku 1918 byli Wettinové donuceni k abdikaci, Sasko tvořilo „svobodný stát“ v rámci výmarské republiky. Po 2. světové válce země Sasko.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 4. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Görlitz, Lipsko, Míšeňsko, Saská Kamenice, války o rakouské dědictví, Welfové.