výmarská republika

Politologie

První buržoazní parlamentní republika v Německu, vytvořená v důsledku listopadové revoluce 1918–1919. Období výmarské republiky začalo volbou ústavodárného Národního shromáždění 19.1.1919, které se sešlo ve Výmaru. Vládnoucími třídami v republice zůstaly buržoazie a junkerstvo, rozvoj státně monopolistického kapitalismu však posiloval zejména postavení monopolistické buržoazie. Formálně byla republika konstituována přijetím ústavy Národního shromážděním s platnosti od 14.8.1919. Ústava fixovala mocenské poměry ve státě, poskytovala však i rozsáhlá buržoazně demokratická práva (především všeobecné, rovné a přímé volební právo) a některá sociálně politická práva vydobytá listopadovou revolucí (osmihodinová pracovní doba, dělnické zastoupeni v závodních radách). Výmarská republika byla centralizovaným federativním státem (některá práva zemí byla omezena ve prospěch říšské vlády). Vláda v čele s říšským kancléřem byla odpovědná říšskému sněmu, ten však nemohl zasahovat do státní správy. Ústava dávala zvláštní moc říšskému prezidentovi volenému přímou volbou, zejména možnost rozpustit sněm, omezit demokratická práva a vládnout pomocí nouzového zákonodárství. Zaváděla i přímé lidové hlasování (plebiscit), pro jehož vypsá ní se muselo vyslovit nejméně 10 voličů. Říšské vlády byly buď koalicemi politických stran zastoupených ve sněmu, nebo v konečném období výmarské republiky prezidiálnímí kabinety, které vládly většinou bez říšského sněmu. Definitivně byl parlamentarismus odstraněn 30.1.1933 nacistickou diktaturou. Viz také Německo.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Gustav Stresemann, Heinrich Brüning, Maxmilian Harden, Philip Scheidemann, říšský kancléř, říšský prezident, říšský sněm, Saintgermainská mírová smlouva, Sasko, Stahlhelm-Bund der Frontsoldaten, Ute Lemper.