Wettinové

Šlechta

Německý panovnický rod, V 10.století hraběcí rod v Sasku, roku 1089 získali v léno marku míšeňskou a roku 1263 lankrabství durynské. Vytvořili rozsáhlá rodová panství, na která byl roku 1423 po získání kurfiřství sasko-wittenberského rozšířen název Sasko. V roce 1485 se rod Wettinů rozdělil na dvě větve: ernestinskou (arnoštskou) podle Ernsta (*1441 – †1496), jež obdržela Durynsko a Wittenbersko s kurfiřtskou hodností, a albertinskou podle Albrechta (*1443 – †1500), které připadlo Míšeňsko. Kurfiřt Fridrich III. Moudrý podporoval počátky reformace. Albertinská větev Wettinů se za Mořice zmocnila Wittenberska a získala hodnost saských kurfiřtů (od roku 1806 králů). Kurfiřtové Fridrich August I. a Fridrich August II. vládli také v Polsku. Ernestinští Wettinové, si rozdělili Durynsko na drobná knížectví, z nichž mělo větší význam Sasko-Výmarsko a též Sasko-Coburg a Gotha. Roku 1866 byly nuceny wettinské státy v Německu vstoupit do Severoněmeckého spolku a roku 1871 do německého císařství. Wettinové si v rámci sjednoceného Německa udrželi formální vládu ve svých zemích do listopadové revoluce roku 1918. Wettinové jsou dodnes panujícím rodem ve Vel ké Británii (dynastie windsorská) a v Belgii (dynastie sasko-koburská). Viz také Koburkové.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 6. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albrecht Srdnatý, Chemnitz, Durynsko, Eisenach, Freiberg, Fridrich der Freidige, Fridrich III. Moudrý, Koburkové, Míšeň, Míšeňsko, Mořic, Sasko, Sasko-Coburg a Gotha, Sasko-Výmarsko, Zikmund Lucemburský.