impresionismus

Výtvarné umění

Směr založený C. Monetem a sdružující další pařížské malíře (A. Renoir, C. Pissarro, A. Sisley, P. Cézanne, E. Degas ), kteří společně vystavovali v letech 1874, 1876, 1877, 1882 a 1895. Pojem impresionismus převzal novinář Leroy z názvu Monetova obrazu Impression, soleil levant (Dojem, východ slunce) a označil jím v časopise Charivari (25. 4. 1874) nový způsob malby. Směr vznikl jako reakce na oficiální, historizující a akademickou ateliérovou malbu, která omezovala a potlačovala tvůrčí individualitu malíře. Cílem tvorby malířů se stala především příroda ve svých jasných a čistých barvách a prchavá, světlem prostoupená atmosféra určitého časového okamžiku. Vznikl tak nově zaměřený, jednostranný a velmi výrazný naturalismus, který zachycoval jednotlivé předměty měnící svou jevovou formu působením vnějších okolností – sluncem, světlem, svítáním, stmíváním ap. Pro malířskou techniku je charakteristické nanášení čistých barev v drobných dělených skvrnách na plochu obrazu, přičemž optické představy mezitónů je dosaženo až spojením barevných skvrn na sítnici divákova oka. Výrazně se zjasnila paleta, vyloučila se čerň a zmizely kontury a detaily předmětů. Z této techniky zprvu nedogmatické se díky fyzikálním studiím vyvinul kolem roku 1885 promyšlený princip, rozvinutý v pointilismu a divizionismu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 13. 4. 2024
Autor: -red-