postimpresionismus

Termín zahrnující malířské tendence reagující na impresionistickou malbu

. Vyznačují se diferenciací uměleckých názorů a postupů, společná je jim snaha dát tvorbě pevnější inspirační zdroj a metodu, než bylo intuitivní zachycení zrakového vjemu impresionistů. Nové směry se formovaly počátkem 80. let 19. století hlavně ve Francii, kde roku 1884 vznikla Společnost nezávislých umělců, teoretickým časopisem postimpresionismu byla Revue indépendante (Nezávislá revue). Rozvíjely se všechny základní tendence moderního umění – od racionalistických přístupů k objektivní realitě (příznačných pro tvorbu P.Cézanna

, a pro východiska neoimpresionistů G.Seurata

, P.Signaca

) přes expresívní tvorbu V.van Gogha

, promítajícího do přírodních jevů psychické stavy člověka, až k pohroužení se do niterného světa idejí, snů a fantazie, jak je proklamoval symbolismus (P.Gauguin

, G.Moreau

, O.Redon

).