rumunské výtvarné umění

Výtvarné umění

Vychází z tisíciletých tradic, na jejichž počátku jsou neolitické kultury, írácké kultury doby bronzové, vliv řeckých osad na černomořském pobřeží 8. -6. století př.n.l., římská kolonizace Dácie v letech 106-275 n.l. a pronikání Slovanů v 6.–7. století. V souvislosti s formováním středověkých států na území Rumunska (Sedmihradsko, Valašsko, Moldavsko) se vytvořily regionální oblasti vývoje výtvarného umění. V Sedmihradsku, součásti feudálních Uher, se uplatňovala románská architektura (dóm sv. Michala v Albě Iulii), později (14.–16. století) ještě ve větší míře gotika (černý kostel v Brašově, hrad Hunedoara). Od poloviny 16. století pronikaly hlavně do světské architektury prvky renesanční (zámek Deva). V období baroka převažovaly fortifikační stavby a kostely spjaté s protireformační činností (biskupský dóm v městě Oradea). Souběžně se rozvíjelo nástěnné malířství, jež se v katolických kostelech vracelo k pozdně gotickému slohu, v pravoslavných k byzantské palaiologovské renesanci. Umění ve Valašsku svérázně asimilovalo vliv Byzance. Architektura se inspirovala cařihradskými vzory zejména ve 14. století (knížecí kostel v Curtea de Arge), v 16. století se utvářel valašský národní sloh, charakterizovaný trojlistým půdorysem a kupolemi na tamburech (biskupský chrám v Curtea de Arge, kostel v Snagově). Malování ikon navazuje na byzantskou deskovou malbu, někdy je přístup malíře realistický pod vlivem západoevropské renesance. Od 17. století do první třetiny 18. století převládal tzv. brincoveanský sloh (podle knížete C. Brincoveana) pozdní ohlas renesance s četnými orientálními prvky, vyznačující se bohatě dekorovanými sloupy, arkádami a lodžiemi (palác Mogooaia, kostely Stavropoleos, Kretzulescu, Antim v Bukurešti). Koncem 17. století se výrazně laicizovalo malířství. V Moldavsku docházelo vnější freskovou výzdobou k pozoruhodnému rozmachu stavebnictví v 15. století, za vlády Štěpána Velikého. Moldavský sloh je uměleckou hodnotnou syntézou domácí architektrury byzantského původu se západní gotikou (klášter Putna, chrám v Neamu). Tento typ kostelů dostal v následujícím století unikátní výzdobu vnějších zdí – fresky, jejichž barevnost a živost překonává strnulé byzantské vzory (Moldovia, Vorone a Arbore). V 17. století se jako dekorativní prvek uplatnila kamenořezba (Dragomirna, sv. od Suceavy, chrám Tří svatých v Iai). Během 19. století, v období vytvářeni jednotného národního státu, se formuje národní umění, navazující obsahem i technikou na umění lidové a vstupující do kontaktu se soudobým evropským uměním. V architektuře vrcholí klasicismus (Rumunské Atheneum a Státní banka v Bukurešti). Malířství se soustřeďuje na historické náměty a krajinářství (T. Aman, *1831–†1899, N. Grigorescu, *1838–†1907, I. Andreescu, *1850–†1882). Od začátku 20. století rozšiřuje tematiku o sociální výjevy, portréty a zátiší a současně se vyrovnává s modernistickými podněty (S. Luchian, G. Petrascu, T. Pallady, N. Tonitza), po 1. světové válce se objevují přístupy konstruktivistické (M. H. Maxy) a expresionistické (I. Tuculescu). Sochařství se rozvíjí ve znamení klasicismu a impresionismu, od počátku 20. století nabývá na zvnitřnění a expresívnosti (D. Paciurea). Do osudů moderního evropského sochařství významně zasáhl C. Brâncuşi. V poválečném období architektury využívá historizujících forem. Od 50. let se systematicky uplatňují urbanistické koncepce ve výstavbě měst a letovisek. Po starší generaci malířů (A. Ciucurencu, *1903, C. Baba, *1906, L. Macoveiová, *1916, B. Covaliu, *1924, I. Pacea, *1924) nastupují nové generace, u nichž se projevuje rozrůzněnost tvůrčích přístupů, avšak i společné úsilí o organické propojení domácí tradice s výboji moderního umění ve světě (G. I. Anghel, *1938, S. Bálasa, *1932, M. Gherasim, *1937, T. Moraru, *1938, I. Sáliteanu, *1929). Podobný vývoj probíhá v sochařství (C. Medrea, *1888–†1964, I. Jalea, I. Irimescu, *1903). Vysoké úrovně dosahují umělecká řemesla, čerpající z lidového umění (dřevořezba, tapisérie).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 5. 2007
Autor: -red-