Henri Bergson

Biografie / Filozofie / Nobelova cena

*18.10.1859 (Paříž, Francie) – †4.1.1941 (Paříž, Francie), celým jménem Henri-Louis Bergson, francouzský filozof, nejvýznamnější představitel intuitivismu počátku 20. století, tvůrce francouzské varianty filozofie života. Profesor na Collége de France, člen Francouzské AV (1914). Podstatu bytí spatřoval v životě chápaném i jako subjektivní prožívání i jako metafyzický vesmírný proces, tvořivý vývoj, stimulovaný tzv. životním vzmachem (élan vítal). Jeho strukturu tvoří substanciální, ale dynamický základ, „trvání“ (durée), jež mu splývá se subjektivním prožíváním času. Hmota, fyzika, čas a prostor jsou jen jejich vnějšími mechanickými projevy. Život a trvání postihuje toliko intence, zatímco intelekt, který Bergson ztotožňuje s metafyzickým myšlením, jen reprodukuje mrtvé předměty. Bergson neguje hodnotu, tj, objektivnost a adekvátnost rozumového poznání a vědy. V názorech na společnost stoupenec protidemokratické teorie elit a dualismu, teorie tzv. uzavřené a otevřené společnosti. Jeho spiritualismus vyústil v mystiku, blízkou modernizujícímu katolicismu (i když církev jeho dílo odsoudila). Významně ovlivnil filozofii a literaturu zejména meziválečného období. V roce 1927 obdržel Nobelovu cenu

za literaturu. Hlavní díla: Vývoj tvořivý, Dvojí pramen mravnosti a náboženství, Matiére et mémoire (Hmota a paměti).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 12. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anton Vantuch

, Charles Lalo, dialektika, dynamismus, Émile Boutroux, Émile Bréhier, filozofie, filozofie života, francouzská literatura, Franz Werfel, Gaston Bachelard, Georg Simmel, Georges Sorel, Hans Larsson, intuitivismus, iracionalismus, Maurice Halbwachs, Nobelova cena za literaturu, podvědomí, spiritualismus, symbolismus, tvorba, vitalismus, Vladimír Hoppe.