dynamismus

Filozofie

[Dynamizmus], filozofie, idealistické filozofické učení pokládající za poslední podstatu všech věcí nemateriální „sílu“, přičemž hmota se považuje za něco odvozeného od „sil“, za vnější projev jejich působení. Tendenci k dynamismu lze nalézt zejména v některých soustavách renesanční filozofie (Paracelsus, J. Böhme). Propracovaný systém dynamismu podal G. W. Leibniz ve své monadologii. Významnou roli hraje dynamismus též v přírodní filozofii Schellingově, u A. Schopenhauera a dále u F. Nietzscheho. Některé rysy dynamismu se později projevují u H. Bergsona a S. Freuda. Také energetismus z konce 19. a počátku 20. století představuje jednu z novějších forem dynamismu. Dialektická matematika uznává pohyb, vývoj a jejich hybné síly za atributy hmoty, nezbavuje však hmotu vlastnosti materiálního substrátu všech jevů, procesů a sil.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 8. 2006
Autor: -red-