prozřetelnost

Náboženství

Podle náboženských představ vlastnost a činnost nejvyšší bytosti, nedostupná lidskému rozumu, neboť bůh v souhlase se svou vůlí předvídá a řídí veškeré světové dění. Víra v prozřetelnost se nazývá providencialismus. Historické dění se chápe jako projev boží vůle, která je zaměřena na spásu člověka. Víra v prozřetelnost je vlastní všem teistickým náboženstvím (křesťanství, judaismu, islámu). V křesťanství je víra v prozřetelnost speciálně rozvinuta u Augustina v jeho koncepci dějinného procesu jako cesty k eschatologickému království božímu; ve středověku se stala myšlenkovým základem veškeré církevní historiografie. Ještě v 17. století vycházel z této koncepce ve svých historicko-filozofických úvahách o světových dějinách francouzský teolog a historik J. B. Bossuet, který tím obhajoval mj. božský původ absolutní monarchie. Od renesance a zejména od nástupu osvícenství se však rozvíjí protikladný racionalistický názor na dějiny, podle něhož se historie řídí imanentními přirozenými zákony, pochopitelnými pro lidský rozum. Avšak ještě v 19. století zůstává víra v prozřetelnost filozofickým základem mnoha idealistických učení, např. filozofie J. M. de Maistra, F. Schlegela, historické školy L. Ranka a dějinné filozofie novotomismu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2006
Autor: -red-