Friedrich Schleiermacher

Biografie / Náboženství / Filozofie

[Šlajermacher], *21.11.1768 (Vratislav) – †12.2.1834 (Berlín), celým jménem Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher, německý protestantský filolog a filozof. Byl vychován v českobratrské škole, kázal v Berlíně. Přítel F. Schlegela, blízký berlínskému kruhu romantiků. Profesor v Halle a v Berlíně. Usiloval přizpůsobit teologii duchu německé klasiky a potřebám své doby. Vycházel z principu jednoty bytí a myšlení (tzv. filozofie identity) a spojoval ideje Kantovy, Fichtovy a Schellingovy ve světovém názoru se silnými panteistickými a senzualistickými rysy. Jeho pojetí náboženství, založené na prožívání citové závislosti na nekonečnu, tvoří přechod od Kanta, Fichta a Schellinga ke Straussovi a Feuerbachovi. Otevírá cestu k dalekosáhlému vědeckému výkladu světa i k náboženské toleranci. V době osvobozovacích válek měl Schleiermacher podobně jako Fichte podstatný podíl na mobilizaci mládeže do boje proti cizí moci. V oblasti školství byl zastáncem osvobození školy od církve. Za své reakce byl pronásledován. Pokračoval v kritice bible, započaté Spinozou, a založil novou metodu biblické kritiky připravující liberální protestantskou teologii. Schleiermacher značně působil na teologické myšlení 19. a začátku 20. století (A. Riehl, A. Harnack, E. Troeltsch, E. Rádl). Tzv. schleiermacherovská renesance z konce 19. a začátku 20. století ve „filozofii života“ a německých duchovních vědách navazovala hlavně na Schleiermacherovy iracionalistické pozice. Ze spisů: (Über die Religion (O náboženství), Monologen, Grundlinien einer Kritik der Sittenlehre (Nárys kritiky morálky).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 6. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Ernst Troeltsch, paralelismus, zážitek.