Victor Hugo

Literatura / Biografie / Poezie / Publicistika

*26.2.1802 – †22.5.1885, francouzský básník, romanopisec, dramatik a esejista; vůdčí představitel francouzského romantismu. Člen Francouzské akademie (1841). V politické činnosti se vyvíjel od monarchistického přesvědčení a podpory bonapartismu k sympatiím pro republikánskou a socialistickou levici, proto po státním převratu 1851 odešel do exilu do Bruselu a 1855 na ostrovy Jersey a Guernesey, kde žil až do roku 1870. Přiklonil se k ideálům Komuny a jako poslanec Národního shromáždění a od roku 1876 senátor zastával pozici liberálního demokratismu. Zpočátku byl považován za oficiálního básníka Restaurace (Odes et ballades – Ódy a balady). Úspěchem dramatu Hernani (1830) začíná řada romantické tvorby (drama Král se baví, Lukrécie Borgia, Ruy Blas, básnické sbírky Les Feuilles ďautomne- Podzimní listí, Les Chants du crépuscule – Zpěvy soumraku, Les Voix intérieurs – Vnitřní hlasy, Les Rayons et les ombres – Paprsky a stíny, román Chrám Matky boží Nejvýznamnější díla vytvořil v době exilu: romány Bídníci, Dělníci moře, Muž, který se směje, satiry na Napoleona III. Les Châtiments (Tresty), lyrické sbírky Les Contemplations (Kontemplace) a Les Chansons des rues et des bois (Písně ulic a lesů) a soubor vrcholné epiky La Légende des siécles (Legenda věků), jíž chtěl zobrazit dějinný vývoj lidstva ve jménu evolučního optimismu a pokroku. Další významná díla: román Devadesát tři, Torquemada, básnické sbírky ĽAnnée terrible – Hrozný rok, Le Pape – Papež, La Fin de Satan Konec Satanův, Toute la lyre – Celá lyra, eseje Napoleon Malý, Dějiny jednoho zločinu. Hugo byl nejen zakladatelem romantismu, ale svým složitým a rozporuplným dílem dalekosáhle ovlivnil vývoj francouzské a evropské poezie. – V Čechách překládal Hugovu poezii hlavně J. Vrchlický (Básně V. Huga, Nové překlady z V. Huga; nové výbory poezie Francii a světu, Jen ty nám zůstá váš, ó lásko, Satyr).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alfred de Musset, Annie Girardot, Anthony Quinn, August Cesarec, Auguste Rodin, Bídníci – filmové adaptace, Bille August, Cao Dai, Charlotte Gainsbourg, Elo Romančík, François Truffaut, francouzská literatura, francouzské divadlo, Geoffrey Rush, Gérard Philipe, Ivan Jakovyč Franko, Jaroslav Vrchlický, Jean Gabin, Jean Marais, Jean-Paul Belmondo, Jules Gabriel Janin, Kevin Kline, Liam Neeson, Lino Ventura, májovci, Marie Dorvalová, Odéon, Otto Sander, Pierre Bocage, romantismus, Salma Hayek, Uma Thurman, Umělecká beseda.